Cestu gigantů vytyčil vulkán

Zákonitosti vytváření tajemné "Cesty gigantů" (Giant's Causeway), intrikující pamětihodností severního Irska, objasnili badatelé z univerzity v Torontu (University of Toronto).

Jedna legenda tvrdí, že "silnici" postavil hrdina Finn McCool. Samozřejmě, že geofyzikové už dávno věděli, že před nimi leží stopy činnosti starověké sopky. Ale přesto podrobnosti o tomto procesu nebyly doposud beze zbytku objasněny.

Zákonitosti vytváření tajemné Cesty gigantů (Giant's Causeway), intrikující pamětihodností severního Irska, objasnili badatelé z univerzity v Torontu (University of Toronto).

Šestihranné kamenné sloupy, které vytvářejí Cestu gigantů, jsou nejznámějším příkladem neobvyklého druhu struktury, která byla vytvořena pohasínající lávou. I když velmi podobné útvary jsou známé i v jiných místech na Zemi. Přičemž, podobné sloupy se velmi liší svými rozměry (průměr od několika centimetrů až po metry) a někdy se liší i počtem hran. Kanadští fyzici se rozhodli najít zákonitosti ve struktuře těchto systémů.

Pro začátek vědci navštívili Cestu gigantů i na celé řadě jiných míst, kde je podobná krajina, důkladně změřili geometrické parametry víceúhelníků. A potom stanovili: jestliže je dříve daný proces praskání chladnoucí lávy z pohledu fyziky shodný s pukáním vysychající půdy nebo barvy, či s některými jinými podobnými procesy, ke kterým docházelo kdysi na Cestě gigantů, můžeme vyzkoušet je vytvořit v laboratoři.

Z tohoto důvodu se vědci vybavili vyhřívací lampou, nádobou s vodou a kukuřičným škrobem. Při zahřívání a vysychání tato směs vytváří pukliny a dlouhé sloupce, vzhledově podobné sloupům na Cestě gigantů.

Změnami v režimu nahřívání a vysychání škrobu, získali vědci zákonitost, kterou aplikovali i na souvislost velikosti čedičových sloupů s rychlostí ochlazování lávy, kterou následně zkontrolovali podle údajů "z míst".

Obecná zákonitost je následující: čím pomaleji chladne láva, tím větší sloupy vznikají - tvrdí vědci z Toronta.

Autoři výzkumu (podrobnosti o něm najdete v tiskové zprávě univerzity) tvrdí, že jimi nalezený koeficient, který vystihuje rychlost chladnutí (nebo vysychání) umožňuje předpovídat rozměr buněk i v jiných podobných procesech, např. vysychání škraloupu nečistot nebo praskání vrstvy věčného ledu.

zdroj: http://www.sciencedaily.com/r...