Fresky byly vytvořeny během 15 000 let

Tradiční technika pracuje při zkoumání se stářím částic (převážně dřevěného uhlí), které patří nebo se nějakým způsobem dostaly do složení barev. To umožňuje stanovit přibližné stáří pigmentu, ale ne fresek jako takových.

Malba v jeskyni Altamira na území dnešního Španělska, kde probíhaly práce. Podle autorů výzkumu nebyly tyto jeskyně využívány jako obytné prostory - naši předkové je navštěvovali s uměleckými cíli.

Malba v jeskyni Altamira na území dnešního Španělska, kde probíhaly práce. Podle autorů výzkumu nebyly tyto jeskyně využívány jako obytné prostory - naši předkové je navštěvovali s uměleckými cíli.

Historie umění zná mnoho případů tvůrčí dlouholeté činnosti. Nejznámějším příkladem je Chrám Svaté rodiny v Barceloně, který založil Antoni Gaudí v roce 1882 a ani po letech ještě není dokončený. Ale i on bledne ve srovnání s precizností umělců doby kamenné: podle posledních údajů archeologů, některé nástěnné malby byly dokončeny až po tisících letech.

Připomeňme, že na území Evropy byly objeveny stovky jeskyní, ve kterých se dochovaly kresby pravěkých lovců. Vědci předpokládají, že nejstarší z nich mohly být vytvořeny před asi 40 tisíci lety, kdy na kontinent přišli první lidé.

Přesto, určení přesného data je neskonale těžký úkol a vědci dodnes nedospěli k jednoznačným závěrům.

Problém je v tom, že tradiční technika pracuje při zkoumání se stářím částic (převážně dřevěného uhlí), které patří nebo se nějakým způsobem dostaly do složení barev. To umožňuje stanovit přibližné stáří pigmentu, ale ne fresek jako takových.

Navíc, analýza pomocí radioaktivního uhlíku je možná jen ve vztahu ke komponentům organického původu, ale základ mnohých kreseb je například jen "vydlabán" na kamenných stěnách jeskyní.

A ještě jeden nedostatek uhlíková metoda má - nutnost zničit část díla, aby mohl být tento kousek přenesen do laboratoře na analýzu. Nový způsob umožňuje tomuto se vyhnout.

Účastníci výzkumu berou vzorek horniny z obvodu kresby, aniž by jej zničili.

Účastníci výzkumu berou vzorek horniny z obvodu kresby, aniž by jej zničili.

Na doktora Alistaira Pika (Alistair Pike) z Bristolské univerzity (Bristol University) a jeho kolegy se usmálo štěstí: vyhnuli se výše uvedeným problémům, pozorně prozkoumali nejen samotné kresby, ale také horninu v jejich bezprostředním okolí.

Zpráva o této práci byla zveřejněna na tiskové konferenci britské Národní rady pro zkoumání životního prostředí (NERC).

Způsob určování stáří, použitý vědci, není nový, ale v dané oblasti byl použit poprvé. Technologie se jmenuje urano-thoriová radiometrická metoda (uranium series dating) a počítá s porovnáváním množství izotopů uranu a thoria, na které se během procesu zkoumání rozpadají.

Dr. Pike, který do té doby aktivně využíval urano-thoriovou metodu při jiných projektech, zaměřil svou pozornost na to, že fresky jakoby orámované kalcitovými výstupky, které jsou právě podrobeny radiometrické analýze.

V průběhu dalšího bádání bylo zjištěno, že některé malby byly ukončeny před "pouhými" 10 tisíci lety. Porovnáním těchto údajů s předcházejícími daty dospěli vědci k závěru, že v části jeskyní "umělecké práce" probíhaly minimálně 15 tisíc let.

Britští archeologové, nadšení získanými výsledky, teď doufají, že budou moci pokračovat na jiných objektech. Vědci předpokládají, že nové údaje pomohou vytvořit celkový obraz migrace prvních Evropanů.

zdroj: http://www.telegraph.co.uk/ea...

Související články

Články z rubriky Technologie, Společnost, lidé,

« Soukromá raketa Buňky embrya »