None

Jak se pohybují duny na Marsu

Duny na Marsu se pohybují rychlostí jednoho metru za staletí. Ale spěchat vlastně nemají kam. Za námi je věčnost a před námi - vlastně také. V roce 1971, který už nepatří ke zrovna nedávné minulosti, přístroj Mariner 9 předal neočekávanou informaci, týkající se geologie na Marsu. Vědci na snímcích rozpoznali duny.

Jeden z kráterů na Marsu, jehož vnitřní část obsadily duny

Jeden z kráterů na Marsu, jehož vnitřní část obsadily duny

Duny na Marsu se pohybují rychlostí jednoho metru za staletí. Ale spěchat vlastně nemají kam. Za námi je věčnost a před námi - vlastně také. V roce 1971, který už nepatří ke zrovna nedávné minulosti, přístroj Mariner 9 předal neočekávanou informaci, týkající se geologie na Marsu. Vědci na snímcích rozpoznali duny. Aby duna vznikla, je potřebný silný vítr, který vyvíjí dostatečně silný tlak na písčitý povrch. Jen tak může vzniknout kopec z písku.

Duny na Marsu se vzájemně velmi liší. Zde jsou některé modifikace

Duny na Marsu se vzájemně velmi liší. Zde jsou některé modifikace

Ale na Marsu nejsou větry nijak zvlášť silné: atmosféra planety je natolik řídká, že působení pohybujícího se vzduchu na písek by prostě nemohlo duny vytvořit.

Struktura duny je zhruba následující. 1 – vítr, 2 – závětrná strana, 3 – oblast posuvu písečného povrchu, 4 -

Struktura duny je zhruba následující. 1 – vítr, 2 – závětrná strana, 3 – oblast posuvu písečného povrchu, 4 - "ramena" duny.

Naše atmosféra je asi sto krát hustější. Navíc, přesun dun na Zemi je závislý na vlhkosti půdy a atmosféry. Není to tak dávno, co bylo zjištěno, že duny na Marsu obsahují vodu. Fakt je, že je tam obsažena v tuhém skupenství, což dunám asi na mobilitě nepřidává.

Vlevo jsou snímky dun v různých stádiích vývoje v marťanském kráteru Archangelský, vpravo je počítačový model duny v různých etapách dynamiky.

Vlevo jsou snímky dun v různých stádiích vývoje v marťanském kráteru Archangelský, vpravo je počítačový model duny v různých etapách dynamiky.

Ale hlavní problém tvoří vítr a slabá gravitace. Eric Parteli (Eric J. R. Parteli), geolog z brazilské federální univerzity státu Ceara (Universidade Federal do Ceará), se svým kolegou Hansem Herrmannem (Hans J. Herrmann) z univerzity ve Stuttgartu (Universität Stuttgart) vypočetli, že v marťanské řídké atmosféře a s gravitační silou Marsu (pouhá jedna třetina zemské) by vítr musel foukat rychlostí 35 metrů za sekundu, aby viditelně působil na malinkatou, pouhý jeden metr vysokou, dunu.

Těmto dunám Herrmann říká

Těmto dunám Herrmann říká "švábi"

Vlastně to ani není moc. Na jiné naši sousedce - Venuši - se vítr prohání několikanásobně rychleji. Ale pouze na Marsu se zvedá jen několikrát za desetiletí... Zřídkavé bývají i bouřky. K tomu ale dochází krajně zřídka. «Pokud by větry na Marsu vály tak často, jako na Zemi, pak tamější duny by se pohybovaly 10 krát rychleji, než u nás», - odvážně tvrdí Parteli. A ještě jedna (ale zdaleka ne poslední) komplikace. Vlivem větru se duny nejen formují, ale i přemísťují. Ale žádný pohyb marťanských dun za celou dobu pozorování ze Země, ani z marťanské orbity, zaznamenán nebyl! Na Marsu je celý komplex dun různých tvarů a velikostí. A vůbec, hodně jsou podobné dunám pozemským.

Duny v Maroku (tzn. na Zemi) – aby byli s čím srovnávat

Duny v Maroku (tzn. na Zemi) – aby byli s čím srovnávat

Nejzajímavější výsledky přineslo pozorování dun ve tvaru půlměsíce - tzv. písečné přesypy, které jsou i na Zemi. Ale na naší planetě to není jejich hlavní modifikace, dominují především protáhlé duny. Mimochodem, na Marsu jsou i všelijaké, naprosto anomální písčité útvary. Ale... Vraťme se k našim písečným přesypům.

Duny na ploše o šířce 170 kilometrů, v kráteru Proctor

Duny na ploše o šířce 170 kilometrů, v kráteru Proctor

Takové písčité půlměsícové hory se mohly vytvarovat pouze díky působení tlaku větru, vanoucích z různých stran. A opět tu máme další potíž. «Na Rudé planetě bývají větry, měnící směr během několika hodin, - řekl Paterli. - Ale nejsou dostatečně silné, aby pohybovaly pískem». V průběhu řady počítačových simulací si vědci ujasnili, že pro vznik «průměrné statistické» duny je potřebných několik desítek tisíc let. A pro její přemístění o pouhý jeden metr je nutné, aby se podrobila vlivu větrů během přibližně čtyř tisíc let.

Duny tmavého písku, který se nachází na sever od vyhaslého vulkánu Syrtis Major

Duny tmavého písku, který se nachází na sever od vyhaslého vulkánu Syrtis Major

A nedávná práce (publikovaná v Physical Review E) umožnila odhalit, odkud se berou «dvourohé» písčité přesypy. Paterli a Herrmann podrobili snímky z přístroje Mars Global Surveyor analýze, porovnali je s počítačovými modely a zjistili, že takové duny vznikají díky působení větrů, které vanou v prakticky kolmém směru.

Zastánci marťanské vědecké pravdy. Hans Herrmann (vlevo) se už celkem třicet let zajímá o duny, hlavně o pozemské. A když ho uchvátilo počítačové modelování, ihned pochopil, že lze modelovat nejen

Zastánci marťanské vědecké pravdy. Hans Herrmann (vlevo) se už celkem třicet let zajímá o duny, hlavně o pozemské. A když ho uchvátilo počítačové modelování, ihned pochopil, že lze modelovat nejen "místní" písečné hromádky, ale také mimozemské, např. marťanské. A Eric Paterli je v tomto "byznysu" úplným nováčkem, ale už se mu podařilo zaznamenat viditelné akademické úspěchy.

zdroj: http://www.membrana.ru/articl...

Související články

Články z rubriky Planeta, přiroda, Astro, vesmír,

« Metan na Quaoaru Potopa světa »
None