Krysy hodnotí jistotu svého názoru

Pokusy na hlodavcích ukázaly, že oni mají, stejně jako lidé, schopnost posuzovat stupeň vlastního přesvědčení o tom, že něco vědí nebo, že jsou o něčem přesvědčeni. Takový je závěr experimentu, který provedla americká laboratoř Cold Spring Harbor.

Pokusy na hlodavcích ukázaly, že oni mají, stejně jako lidé, schopnost posuzovat stupeň vlastního přesvědčení o tom, že něco vědí nebo, že jsou o něčem přesvědčeni. Takový je závěr experimentu, který provedla americká laboratoř Cold Spring Harbor.

Vědci diskutují o tomto intuitivním pocitu přesvědčení (nebo absence tohoto pocitu), který doprovází přijetí rozhodnutí, které je založeno na našich znalostech. Můžete odbočit na křižovatce, když chcete dosáhnout určitého cíle, a v klidu pokračovat v cestě v přesvědčení, že jste vybrali správný směr, nebo se můžete pohybovat a neustále si klást otázku - "A nespletl jsem se náhodou?"

Takový úsudek o vlastním názoru, jak se dříve myslelo, je jedním z vyspělejších vlastností sebepoznání. Přesto experiment s krysami ukázal, že formování daného smyslového vjemu je více než jen společná vlastnost mozku, která je charakteristická nejen pro primáty, ale i pro jiná zvířata.

Během experimentu vědci naučili krysy rozlišovat poměr dvou látek ve směsi (podle pachu, v tom jsou krysy skutečné přebornice). Pokud zvířátka správně "pojmenovala" převládající komponent, dostala odměnu.

Poměry ve směsi byly namíchány pokaždé jinak, takže bylo možné manipulovat se složitostí výběru. Přitom badatelé zaznamenávali aktivitu neuronů v orbitofrontální kůře mozkové (tato část mozku se vyskytuje jak u krys, tak i u člověka).

Ukázalo se, že daná oblast byla daleko aktivnější v případě složitější série pokusů (když poměr dvou látek byl přibližně stejný), ale při lehkém výběru (jeden z komponentů zjevně převládal) - byla daleko klidnější.

"Tyto neurony se pravděpodobně aktivovaly poté, co krysa provedla výběr, a ukázaly, nakolik je zvíře přesvědčeno, že za svou volbu dostane odměnu, - vysvětlil jeden z autorů experimentu Zachary F. Mainen. - Zkoumali jsme několik alternativních verzí, ale zjistili jsme, že nejsprávnější vysvětlení je následující: tyto neurony signalizují stupeň důvěry živočicha k vlastnímu rozhodnutí".

"Naše výsledky ukazují, že pro mozek hodnocení důvěry k volbě není složitější, než samotné rozhodování při volbě řešení", - dodává jeho kolega Adam Kepecs.

Aby vědci zjistili, jak tento pocit ovlivňuje chování krys, provedli druhý pokus, ve kterém byly základní podmínky úplně stejné, ale tentokrát mezi volbou krysy a získáním (nebo nezískáním) odměny byl určitý čekací čas, během kterého živočich měl možnost změnit právě provedenou volbu a začít zkoušku znovu.

Vyšlo najevo, že stupeň jistoty v první odpovědi koreluje s pravděpodobností, že jej krysa změní a provede nový pokus. Z toho také vyplývá, že při vysoké jistotě ve volbě živočich klidně čekal na odměnu.

Tzn. krysy nejen mohou spoléhat na jistotu zvoleného řešení, ale také ji využívat pro změnu následného chování.

Vědci si myslí, že našli obecný mechanismus pro celou živočišnou říši a ne jen pro "sapiensy". Podrobnosti o experimentu najdete v autorském článku časopisu Nature.

zdroj: http://www.physorg.com/news13...