Projekt "Modrý mozek"

Vědci spoléhají na počítačové modely při porozumění nejtěžším koncepcím vědy: původ vesmíru, chování atomů a budoucnost klimatu na naší planetě. Nyní jsou počítačové modely konstruovány tak, aby napodobovaly lidský mozek.

Skupina mozkových elektrických senzorů (dendrit) uvnitř neokortikální vrstvy

Skupina mozkových elektrických senzorů (dendrit) uvnitř neokortikální vrstvy "Modrého mozku"

Vědci spoléhají na počítačové modely při porozumění nejtěžším koncepcím vědy: původ vesmíru, chování atomů a budoucnost klimatu na naší planetě. Nyní jsou počítačové modely konstruovány tak, aby napodobovaly lidský mozek. Neurolog Henry Markram z "Institutu mozku" (Brain Mind Institute) na škole "École Polytechnique Fédérale" v Lausanne (Švýcarsko) strávil 15 let pečlivým mapováním živých buněk mozků krys. Dnes dokáže z jednotlivých neuronů vytvořit napodobeninu mozku. Markram doufá, že s pomocí IBM (podle její přezdívky "Big Blue" byl pojmenován také tento projekt "Blue Brain" - "Modrý mozek") vytvoří virtuální lidský mozek i se všemi jeho 100 biliony neurony a uvede ho do činnosti v roce 2015.

Vědci stále nerozumí mnohým ze základních funkcí mozku, jako je paměť nebo podstata mozkových onemocnění a jejich léčba. Markramův model bude elektronicky kopírovat opravdové biologické mozkové chování, bude matematicky imitovat interakce mezi jednotlivými neurony a působení mozkových impulsů na tyto buňky. Model bude také možné upravovat, takže bude moci odhalit neobvyklé fyziologie (vyšší funkce levé hemisféry nebo oslabený hippocampus) a změny prostředí (jako jsou projevy při použití léků). Data mohou být tehdy interpretována pomocí počítačových obrazů. "Tvoříme generický vzor," říká Markram, "který nám časem dovolí zrekonstruovat mozek podle libovolných požadavků."

Pro práci s ohromným množstvím informací IBM vytvořil jeden ze svých nejvýkonnějších super-počítačů, který je schopný zpracovávat více než 22 trilionů operací za sekundu. Pomocí tohoto počítače Markram vytvořil předběžný model neurokortikálních vrstev - sadu okolo 10 000 buněk, které pracují společně - napodobeninu souboru mozkových buněk 2 týdenní krysy. "Dosáhli jsme takové úrovně, že jsme schopni vytvořit mozkový mikroobvod, tj. základní jednotku, a nyní už je to jen otázka času, než vytvoříme mozek celý," říká.

Mnoho Markramových kolegů si myslí, že je příliš ambiciózní a že model tvořený biliony neuronů, ať už je jakkoli složitý, nám toho nemůže tolik povědět o funkcích mozku pravého. "Lidé si myslí, že je to nemožné," souhlasí. "Věří, že mozku dostatečně nerozumíme, abychom ho mohli uměle vytvořit." Oponuje ale tím, že tajemství mozkových obvodů budou rozluštěna, jakmile se během následujících let projekt rozběhne.

Pokud bude tým "Modrého mozku" úspěšný, vědci poprvé získají smysluplný model lidského mozku. Takže, mohl by být plně funkční virtuální mozek schopný samostatně přemýšlet? Markram s tím moc nepočítá, ale bude pozorně sledovat, jestli "Modrý mozek" nebude vykazovat známky jeho vlastní vůle. Mozek by musel vydávat neobvyklé impulsy, které by se od těch vstupních natolik lišily, že by se vymykaly teorii chaosu a byly tak jedinečné, že doposud nebyly nikdy v počítači zaznamenány: jako např. vlastní vědomí. "Jakmile dokončíme celý mozek," říká, "pak v případě, že si vytvoří vlastní vědomí, my jej budeme schopni systematicky studovat a pochopíme, jak přesně funguje."

Toto je 1 ze 6 námi vybraných nejdůležitějších experimentů (podle našeho názoru), pokračování příště. Podivejte se taky na 2 dil.

zdroj: http://discovermagazine.com/2...

Související články

Články z rubriky Technologie, Ideje, projekty, Medicína, zdraví,

« Vrata proti bouře Urychlovač mozků »