None

Zajímavá vlastnost vody

Elmar Fuchs a jeho kolegové z technologické univerzity v rakouském Grazu (Graz University of Technology) objevil, že za působení stálého elektrického pole může čistá voda vytvářet dlouhý visací můstek mezi dvěma sklenicemi.

Vzniká pocit, že voda vypařující se do vzduchu zapomněla na přítomnost gravitace

Vzniká pocit, že voda vypařující se do vzduchu zapomněla na přítomnost gravitace

Elmar Fuchs a jeho kolegové z technologické univerzity v rakouském Grazu (Graz University of Technology) objevil, že za působení stálého elektrického pole může čistá voda vytvářet dlouhý visací můstek mezi dvěma sklenicemi. V uvedeném pokusu bylo silné elektrické pole vytvořeno pomocí dvou elektrod, které byly zasunuty do měrných nádob (napětí mezi nimi dosahovalo 15 kilovoltů). Donutilo vodu (třikrát deionizovanou) vystoupit z nádob (ke kraji to bylo přibližně asi 3 milimetry) a překlenout prázdný prostor mezi sebou (nejdříve šlo o vzdálenost 1 milimetru), setkat se a vytvořit mezi nádobami můstek.

Bezprostředně po vytvoření můstku (a) byla jeho teplota 26°C, po 15 minutách při délce můstku 10 milimetrů (b) už měla voda 46°C. Následující prodloužení na 15 milimetrů  (c)  vodu rozehřálo na 60 °C.

Bezprostředně po vytvoření můstku (a) byla jeho teplota 26°C, po 15 minutách při délce můstku 10 milimetrů (b) už měla voda 46°C. Následující prodloužení na 15 milimetrů (c) vodu rozehřálo na 60 °C.

Vědcům se podařilo odsunout od sebe sklenice až do vzdálenosti 25 milimetrů, přitom cylindrický můstek (jeho průměr se měnil od 1 do 3 mm) zůstával celistvý a neporušený v průběhu 45 minut od zahájení experimentu dokonce i při napětí 25 kilovoltů. Potom (a také při odpojení elektrického proudu) se můstek působením sil povrchového napětí rozpadl na kapky.

Při důkladném zkoumání tohoto jevu různými metodami vědci dospěli k těmto poznatkům:

  • uvnitř můstku dochází k přenosu látek;
  • pevnost vody u okrajů sklenic a v centru můstku se liší o 7%;
  • čím jsou od sebe sklenice dál a čím déle experiment probíhá, tím více se můstek zahřívá (od 20 do 60°С);
  • uvnitř můstku probíhá vysokofrekvenční kmitání (jeho vznik nesouvisí s povrchovým napětím), které vytváří různé vnitřní struktury;
  • po přidání libovolných iontů (např. mýdlový roztok) se můstek nevytvoří, protože ionty reagují s molekulami vody a vytvářejí kolem sebe sféru těchto molekul;
  • můstek je citlivý na působení vnějšího elektrického pole.

Proč se voda takto chová, Fuchs zatím vysvětlit nemůže. Myslí ale, že vysvětlení lze získat, pokud porozumíme vysoce organizované mikrostruktuře vody, která se vytváří v můstku pod vlivem elektrického pole a elektrických nábojů.

Článek autorů byl publikován v Journal of Physics D.

zdroj: http://www.physorg.com/news11...

Související články

Články z rubriky Tajemství firmy, Vynálezy,

« Neviditelná čepice Život ze zkumavky »
None