Černá díra s rekordně nízkou hmotností

Byla objevena černá díra s rekordně nízkou hmotností, která se blíží spodní hranici hmotnosti pro černé díry hvězdného původu, oznámila NASA s odkazem na vystoupení, přednesené Nikolaem Šapošnikovem a Lvem Titarčukem na setkání Oddělení astrofyziky vysokých energií Americké astronomické společnosti.

Černá díra a akreční disk kolem ní. Zprava: doprovodná hvězda, která zásobuje akreční disk hmotou.

Černá díra a akreční disk kolem ní. Zprava: doprovodná hvězda, která zásobuje akreční disk hmotou.

Byla objevena černá díra s rekordně nízkou hmotností, která se blíží spodní hranici hmotnosti pro černé díry hvězdného původu, oznámila NASA s odkazem na vystoupení, přednesené Nikolaem Šapošnikovem a Lvem Titarčukem na setkání Oddělení astrofyziky vysokých energií Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society High-Energy Astrophysics Division - HEAD).

Černá díra je v Mléčné dráze, v duálním systému (systém tvořený černou dírou a obyčejnou hvězdou, nazvanou doprovodná hvězda) XTE J1650-500, která byla objevena v roce 2001. Šapošnikovova a Titarčukovova měření prokázala, že hmotnost černé díry představuje 3,8 sluneční hmotnosti, což je podstatně méně, než tvořil předcházející rekord - 6,3 sluneční hmotnosti.

Bezprostředně pozorovat černé díry nelze: dokonce ani světlo nemůže překonat jejich gravitační přitažlivost. Zkoumat jejich vlastnosti umožňuje chování sousedních objektů, včetně akrečních disků - rotujících disků, jejichž hmotu černá díra postupně pohlcuje. Další porce plynu před tím, než bude pohlcena děrou, vytváří rozžhavenou „zátku“, vylučující rentgenové záření. Tomuto záření se říká kvaziperiodické kmitání. Šapošnikov a Titarčuk ukázali, že perioda kvaziperiodického kmitání závisí na hmotnosti černé díry (čím menší díra, tím kratší perioda) a tímto způsobem se naučili určovat hmotnost tak, že měřili parametry rentgenového záření.

Přesnost měření představuje kolem 0,5 sluneční hmoty. Černá díra, jejíž průměr by měl být přibližně 24 kilometrů, je jedním z nejmenších objektů, které kdy byly objeveny za hranicemi Sluneční soustavy.

Hmotnost díry v XTE J1650-500 leží blízko spodní hranice hmotnosti černých děr hvězdného původu - těch, které vznikají jako výsledek kolapsu velké hvězdy. Přesná hodnota této hranice není známa, ale pravděpodobně se jedná o dvě až tři sluneční hmotnosti. Pokud jádro kolabující hvězdy má menší hmotnost, nevytvoří se černá díra ale neutronová hvězda.

zdroj: http://www.nasa.gov/topics/un...

Související články

Články z rubriky Astro, vesmír, Vynálezy,

« Ryba Chyba NASA »