Dinosauři zahubil mohutný výbuch ropy

Rozhodující roli ve všeobecném vymírání dinosaurů mohlo také sehrát rychlé spalování ohromných ložisek ropy. K takové neobvyklé verzi jednoho z nejdramatičtějších období rozvoje biosféry dospěla skupina vědců z Ameriky, Velké Británie a Itálie.

Tyto mikrosféry objevili vědci v geologických usazeninách v Kanadě, Španělsku, Dánsku a na Novém Zélandu.

Tyto mikrosféry objevili vědci v geologických usazeninách v Kanadě, Španělsku, Dánsku a na Novém Zélandu.

V usazeninách, které se vztahují k období K-T-vymírání, jsou často nalezeny stopy nějakého rozsáhlého požáru. Dříve si někteří vědci mysleli, že po srážce s asteroidem v té době shořela podstatná část lesů a že právě toto způsobilo úhyn dinosaurů.

Rozhodující roli ve všeobecném vymírání dinosaurů mohlo také sehrát rychlé spalování ohromných ložisk ropy. K takové neobvyklé verzi jednoho z nejdramatičtějších období rozvoje biosféry dospěla skupina vědců z Ameriky, Velké Británie a Itálie pod vedením Marka Harveyho (Mark C. Harvey) z Bloomingtonské univerzity v Indianě (Indiana University Bloomington).

Při zkoumání usazenin, jejichž stáří představuje přibližně 65 miliónů let, objevili v nich vědci drobné uhlíkové sféry o průměru asi 50 mikrometrů. Protože v uvedenou dobu právě došlo ke globálnímu vymírání celé řady živočichů (v geologii je známé pod názvem "K-T-hranice"), badatelé dospěli k závěru, že nález může nějak souviset s touto událostí.

Je zajímavé, že tyto mikrosféry se ve velkém množství nacházejí v současné atmosféře jako produkty spalování uhlí a surové nafty. Přirozeně, nic podobného se tehdy nomohlo odehrávat, protože tyto uhlíkové mikrostruktury, podle slov Harveyho, jsou charakteristickým indikátorem průmyslové činnosti.

Úhyn mnohých živočichů, ke kterému v té době docházelo, vědci často připisují srážce gigantického meteoritu, na jehož místě vznikl Chicxulubský kráter. Harvey se svými kolegy s touto teorií souhlasí, přesto tragický obraz doplňují o jeden moment.

Podle koncepce badatelů, asteoid dopadl do obrovského rezervoáru nafty a ta po styku se vzduchem vybuchla. Průměr "hřibu" , vniklého při výbuchu, mohl dosahovat i stovek kilometrů. Jedním z produktů takového hoření jsou právě výše uvedené mikrosféry, které se později usadili v hornině.

Podrobnosti o výzkumu se dočtete v časopise Geology.

zdroj: http://sciencenow.sciencemag....

Související články

Články z rubriky Planeta, přiroda,

« Mravenci Sarančata »