None

Ozdobená pavučina láká oběti i dravce

Dovednost pavouků z rodu Argiope vytvářet sítě s ozdobami překvapovala biology už v XIX. století. Biologové z tchajvanské univerzity v Tunghaii (Tunghai University) se pokusili zjistit, jak ve skutečnosti v přírodě takový pavoučí "talent" funguje.

Jeden z  Argiope aemula, který sedí na své proslulé pavučině. Někteří představitelé tohoto druhu vytvářejí na svých sítích ozdoby ve tvaru kříže.

Jeden z Argiope aemula, který sedí na své proslulé pavučině. Někteří představitelé tohoto druhu vytvářejí na svých sítích ozdoby ve tvaru kříže.

Dovednost pavouků z rodu Argiope vytvářet sítě s ozdobami překvapovala biology už v XIX. století. Biologové z tchajvanské univerzity v Tunghaii (Tunghai University) se pokusili zjistit, jak ve skutečnosti v přírodě takový pavoučí "talent" funguje.

Poté, co byly v roce 1889 neobvyklé sítě nalezeny v přírodě, vzniklo několik verzí, které vysvětlovaly smysl vzorů na pavučinách. Jedna skupina vědců předpokládala, že takové "dekorace" jsou potřebné, aby přilákaly hmyzí oběti, druhá si myslela, že odpuzují dravce, a třetí - aby do nich nevletěli ptáci.

Tchajvanští vědci se rozhodli, že budou tyto pavučiny zkoumat v živé přírodě. Badatelé zaznamenávali na videokamery různé sítě Argiope na jedné z luk, která se nachází někde v centrální části ostrova. Během dvouměsíčního pozorování natočili více než 700 hodin video záznamů s pavouky z druhu Argiope aemula v hlavní roli.

Biologové tak získali informaci o 59 pavučinách bez ozdob a o 56 pavučinách s ozdobami. Rozdíl mezi těmito pavučinami je markantní. Tak např. ozdobené pavučiny přitahovaly o 60% více obětí. Přesto se majitelé těchto sítí sami daleko častěji stávali obětmi. Vždyť podle získaných informací, z 18 útoků vos připadly celé dvě třetiny právě na pavouky, kteří seděli na ozdobené pavučině. "To svědčí o tom, že ozdoby na pavučině přitahují pozornost jak obětí, tak i predátorů", - prohlásil jeden z účastníků pozorování, profesor I-Min Tso.

Podrobnosti o této práci si můžete přečíst v článku, otištěném v časopise Behavioral Ecology.

zdroj: http://sciencenow.sciencemag....

Související články

Články z rubriky Planeta, přiroda,

« Potopa světa Škorpion »
None