Sítě biologů odhalily tajemství ledového dna

Masožravé houby, slepá plazící se stvoření ozdobena hřívou antének, raci s očima, které ve tmě vůbec nepotřebují, podivní žebrovaní červi – to jsou jen některé nové druhy nalezené v temných hlubinách oceánu nedaleko břehů Antarktidy. A jde o místo, které by podle biologů mělo být z pohledu biologické mnohotvárnosti velmi chudé.

Během tří expedic německého vědeckého plavidla Polarstern nalezli biologové přes tisíc druhů různých živočichů, většina z nich nebyla doposud známá, bylo zde nalezeno také mnoho známých druhů, o kterých se vědci nedomnívali, že je najdou právě zde, ve Weddelově moři. Expedice se konaly v letech 2002 až 2005 v rámci mezinárodního projektu Andeep (Antarctic benthic deep-sea biodiversity – Atlantická hlubinná biologická rozmanitost organismů na dně oceánu).

Hlavní autorka výzkumu Angelika Brandt ze Zoologického institutu a zoologického muzea univerzity v Hamburku (Biozentrum Grindel und Zoologisches Museum) a její kolegové z mnoha vědeckých zařízení Evropy publikovali v časopise Nature zprávu o mimořádných nálezech.

Konkrétně autoři článku mluvili o posledních údajích, získaných při zkoumání Weddelova moře ve velkých hloubkách (od 748 do 6348 metrů).
Jen samotných stejnonožců (největší skupina korýšů) vědci nasbírali 674 druhů, ze kterých 585 druhů nebylo dříve popsáno. Badatelé našli také velké množství různých měkkýšů, mořských ježků, červů a pod.

Z celé této hojnosti byli biologové u vytržení. Je přece známo, že oceán u severního pólu je skoupý na biologické druhy, pokud jej budeme srovnávat s rovníkovými oblastmi planety. Logické by bylo očekávat stejnou chudobu na dně oceánu poblíž Antarktidy, ale ukázalo se, že co se týče variability, jde o skutečný ráj.

Ale nejen počet nových druhů vědce potěšil. Důležité je i to, co našli, kde a jakou mají nově objevené druhy (ale i na tomto místě nalezené nám už dobře známé druhy) spojitost s obyvateli jiných oblastí světového oceánu.

Především analýza tohoto spojení se stala nejdůležitějším elementem nové práce. „Může se ukázat, že antarktické hlubinné moře je kolébkou života globálních mořských druhů“, - udělal důležitý závěr Brandt.

Mnohé z nalezených organismů, jak se později ukázalo, mají příbuzné i v sousedních mělkých vodách, dokonce i v jiných oceánech.
Weddelovo moře patří k rozsáhlému oceánskému proudění. Takže jeho úvodí je velmi důležité pro rozšíření druhů v nejrůznějších oblastech planety.
Např. autoři výzkumu zjistili, že někteří korýši, kteří žijí na šelfu a mají oči, jsou příbuznými hlubinných korýšů bez očí.

Někdy vědci nacházeli hlubinné raky, kteří pocházeli od příbuzných žijících na šelfu, přičemž zrak jim byl zachován. Přesto že jej už nepotřebovali.
Obzvlášť biology překvapila genetická analýza foraminifer – jednobuněčného organismu, pokrytého dekorativními ulitami.

Ukázalo se, že i při různorodosti těchto organizmů, nalezených v hlubinách Weddelova moře, se jedná prakticky o identické druhy, vylovené v Severním ledovém oceánu. A to znamená, že tyto druhy v cestě za nalezením „lepšího domova“ zdolali celou planetu.

Ohromující různorodost podmořského života u břehů Antarktidy vysvětlují biologové relativní izolací této oblasti podle geologické časové stupnice.
Obyvatelé temných hlubin v této části oceánu měli 40 miliónů „klidných“ let na své experimentování. Protože přibližně právě tak dlouho se definitivně formoval oceán kolem jižního kontinentu. Do této doby se mladá Antarktida, po rozdělení starého kontinentu, pomalu přesouvala k jižnímu pólu, což bylo zhruba před 100 milióny let.

Je zajímavé, že ještě před začátkem těchto expedicí vědci optimisticky počítali s tím, že najdou alespoň několik nových druhů hlubinných organizmů, obyvatel kontinentálního svahu a abysálních plání.

Když už počet podivuhodných organismů dosáhl stovky, vědci pochopili, že budou muset seriózně přehodnotit úlohu této části světového oceánu v evoluci mořského života celé planety. Takže současná zpráva je pouze první výsledek návštěvy Polarsternu v Antarktidě. A ta hlavní práce teprve čeká. Spoluautorka výzkumu, Katrin Linse z britské organizace pro výzkum Antarktidy (British Antarctic Survey) vysvětluje význam této práce následovně: „ Nalezení těchto mimořádných pokladů je pouze prvním krokem k pochopení složitých vztahů mezi velkými hloubkami oceánu a celkovým uspořádáním podmořského života“.