Založení nového účtu  |  Nepamatujete si heslo?

pravěk

Relevantní články pro záložku (tag): pravěk

Zvěř na Madagaskar
Zvěř na Madagaskar


jak přicestovala

27 Leden '10
Mladé Slunce
Mladé Slunce
Původ organiky
Původ organiky


jak se mohla objevit

12 Listopad '09
Vodíková energie
Vodíková energie
Magnet
Magnet


z plynu

5 Řijen '09
Přítomnost supu
Přítomnost supu
Hudba kapek
Hudba kapek

Ve starověku šamani kouřili marihuanu

Gobi je jedna z nejstarších a největších pouští světa, ale oproti ostatním suchým oblastem má několik nepravidelností, které jí od ostatních značně odlišují. Rozkládá se v severní Číně a jižním Mongolsku. Pravěcí lidé pěstovali konopí nejen proto, aby mohli splétat provazy. Vyráběli z ní také marihuanu a fetovali ji.

Na jihu Austrálie byl objeven pravěký útes

Útes, který se kdysi nacházel pod vodou, se dnes rozkládá v jedné z nejsušších oblastí Austrálie - v horském systému Flinders Ranges v jižní části kontinentu. Vědci ze Školy nauky o Zemi (School of Earth Sciences) při univerzitě v Melbourne (The University of Melbourne) v Austrálii objevili pravěký útes, jehož stáří se odhaduje na 650 miliónů let. Svou výškou nález 10 krát převyšuje Velký Bariérový útes.

Pravěký živorodý organismus

Zbytky uchovaly stopy plodu, který byl s matkou spojen pupeční šňůrou. Velikost zárodku představuje přibližně 25% velikosti dospělého jedince V Austrálii byla objevena zkamenělá ryba, která může být pramatkou na Zemi. Novému druhu ryby je přibližně 380 miliónů let a to znamená, že rození živých mláďat se objevilo o 200 miliónů let dříve, než si paleontologové mysleli.

Náklad včely bez žihadla

Na tomto mikroskopickém snímku je pollinarium, přichycené na zádech včely - droboulinká část kvítku orchideje, která se skládá ze spojených zrnek pylu lepících se na opylující hmyz. Teto kousek jantaru je starý 15-20 miliónů let. Včely, představitele vymřelého druhu Proplebeia dominicana, které neměly žihadlo, objevili vědci s nákladem pylu na zádech v kousku jantaru z epochy miocénu.

Pravěkým tučňákům teplo nevadilo

Gigantický tučňák z období pozdního eocénu Icadyptes salasi (vpravo); žijící na stejném místě, ale ve středním eocénu (před 40 milióny let) Perudyptes devriesi (vlevo) a současný tučňák, žijící v Peru, Spheniscus humbolti (uprostřed). Julia Clarkeová (Julia Clarke) z univerzity v Severní Karolině (North Carolina State University) a Mario Urbina z národní univerzity v San Marcos v Limě (Universidad Nacional Mayor de San Marcos) objevili pravěkou podobu tučňáka, který se mohl s přehledem z výšky dívat na kteréhokoliv současného tučňáka, i na mnohé tučňáky dávných epoch.