Planeta, přiroda
- Planeta, přiroda
- Technologie
- Společnost, lidé
- Astro, vesmír
- Ideje, projekty
- Tajemství firmy
- Medicína, zdraví
- Vynálezy
Zvěř na Madagaskar přicestovala na mořské vlně
První savci se na Madagaskaru objevili mnohem později, než se uvedený ostrov vůbec ostrovem stal. A jak jej zvířata vlastně osídlila, tak o tom vědci pořád ještě vedou spory.
Paradox slabého, mladého Slunce
Když Země před 4,5 miliardami lety vznikla, naše hvězda ji ohřívala daleko slaběji než v současnosti. Ještě před dvěma miliardami let dostávala naše planeta pouze 80% sluneční energie, kterou máme dnes k dispozici.
O původu organiky na Zemi
Mezinárodní skupina vědců provedla experiment, který dokázal, že organické sloučeniny se na naší planetě mohly objevit díky nárazu komety nebo asteroidu. Přesto to nebyly jen kosmické objekty, které na Zem cizorodé látky přinesly.
Biologický řetězec horských průsmyků
Výzkumníci, kteří působí na univerzitě Segovia a univerzitě León poprvé ukázali blízký prostoročasový vztah mezi přítomností supu bělohlavého a přesouvajících se farem ovcí v horských průsmycích. Jaký je vztah mezi supy a ostatní zvěří, hlavně pak zvěří mrtvou?
Zastavíme vykořisťování rybí populace
Boris Worm, mořský biolog působící na kanadské univerzitě Dalhousie (Dalhousie University in Canada), v roce 2006 předpověděl v magazínu Science až šokující prognózu, když uvedl, že jestliže nynější, až přespřílišné rybaření ,bude i nadále a v tomto měřítku pokračovat, mohl by svět přijít o mořské jídlo již v roce 2048.
![Včela medonosná původně žila jen v Evropě, Asii a v Africe. Do Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland byla přivezena až někdy v 17. století. Svá hnízda staví na chráněných místech přičemž jsou jednotlivé [plásty] umístěny vedle sebe. Má nejvyšší hospodářské využití.](/uploads/image/data/120x90/697.jpg "Včela medonosná původně žila jen v Evropě, Asii a v Africe. Do Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland byla přivezena až někdy v 17. století. Svá hnízda staví na chráněných místech přičemž jsou jednotlivé [plásty] umístěny vedle sebe. Má nejvyšší hospodářské využití.")
Včely medonosné sterilizují své úly antimikrobiální pryskyřicí, objevili vědci. Ačkoliv pryskyřice včely medonosné je známá pro zneškodnění řady patogenů, je tomu poprvé, co včely samy ukázaly tyto vlastnosti pryskyřice využívat. Tým výzkumníků tohoto úkazu publikoval detaily objevu v magazínu Evolution.
Sloni v Africe vytváří nové skupiny rodin
Sloni žijící v Africe vytváří nové skupiny rodin se členy jiných stád. Normálně ale tito sloni žijí ve skupinách, které jsou vázané příbuzenskými vztahy. Vědci zkoumali tento nový fenomén v severní Keně. Kvůli čemu ale tito sloni budují nové nepříbuzensky propojené rodiny?
Ohromující druhová rozmanitost
Ohromná diverzita života zajímá vědce ze všech koutů planety. Organismy spontánně vytváří skupiny, které se již dále nemohou pářit. Tak se počet druhů rapidně zvyšuje do té doby, než nedosáhne relativně stálého stavu.
Nevědomost historického globálního oteplování
Nová analýza dřívějšího období klimatických změn může v současném klimatickém systému způsobovat takové zpětnovazebné smyčky, kterých si nejsme vůbec vědomi. Množství uhlíku v oceánu a atmosféře se náhle a dramaticky mění. Oceány jsou okyselené, teploty kdekoliv na zemi se zvyšují, a to okolo 5 až 9 °C. Oteplování je vlastně záležitostí až historickou.
I když bakterie nemají žádné smyslové orgány, i tak dobře vědí, co se okolo nich děje a jsou schopné komunikace. A to hlavně tedy vylučováním a přijímáním chemikálií z jejich okolního prostředí. Nezáleží přitom na tom, že se jich vyskytuje miliony různých druhů s vlastními způsoby vnímání světa okolo nich. V čem spočívá proces quorum sensing.