Paradox slabého, mladého Slunce

Když Země před 4,5 miliardami lety vznikla, naše hvězda ji ohřívala daleko slaběji než v současnosti. Ještě před dvěma miliardami let dostávala naše planeta pouze 80% sluneční energie, kterou máme dnes k dispozici.

Slunce

Slunce

Vědci si dlouhou dobu lámali hlavu nad tzv. paradoxem slabého, mladého Slunce (Faint young Sun paradox). Když Země před 4,5 miliardami lety vznikla, naše hvězda ji ohřívala daleko slaběji než v současnosti. Ještě před dvěma miliardami let dostávala naše planeta pouze 80% sluneční energie, kterou máme dnes k dispozici.

To by nevadilo, ale pokud Země v té době měla přibližně stejné množství tepla jako nyní, znamená to, že větší část planety byla zmrzlá a to znamená, že zrození života nebylo možné. Ale tento předpoklad neodpovídá geologickým údajům, které dokazují vlhké a teplé klima.

Dříve vědci zastávali názor, že za teplo odpovídají vysoké koncentrace amoniaku nebo oxidu uhličitého. Ale podle všech propočtů plynu nebylo tolik, aby bylo dosaženo patřičného efektu.

Ve svém článku, který byl publikován v časopise Nature Geoscience, Colin Goldblatt se svými kolegy jmenoval jiného kandidáta.

Vědci z výzkumného centra Amesa (Ames Research Center) analyzovali složení izotopů usazenin a hornin. Dusík, který kdysi obsahovala atmosféra, i ten, který byl vždy obsažen v půdě, se od sebe liší svým "podpisem". Ukázalo se, že v období prahor (před 3,8 - 2,5 miliardami let) podstatné množství atmosferického dusíku bylo zafixováno v sedimentech a kamenech.

To vědce přivedlo k myšlence, že zemská kůra a plášť v sobě uchovávají téměř dva krát více dusíku, než současná atmosféra Země. Z toho vyplývá, že přebývající tlak, který by mohl volný plyn vytvořit, kdyby byl volný, by mohl minimálně alespoň částečně ohřát planetu (o 4,4 °C) a zbavit ji tak zalednění.

zdroj: http://www.nature.com/news/20...

Tagy

Slunce, Země, energie,

Související články

Články z rubriky Planeta, přiroda, Astro, vesmír,

« Původ organiky Zvěř na Madagaskar »