Založení nového účtu  |  Nepamatujete si heslo?
Zvěř na Madagaskar
Zvěř na Madagaskar


jak přicestovala

27 Leden '10
Mladé Slunce
Mladé Slunce
Původ organiky
Původ organiky


jak se mohla objevit

12 Listopad '09
Vodíková energie
Vodíková energie
Magnet
Magnet


z plynu

5 Řijen '09
Přítomnost supu
Přítomnost supu
Hudba kapek
Hudba kapek

Paradox slabého, mladého Slunce

Slunce Když Země před 4,5 miliardami lety vznikla, naše hvězda ji ohřívala daleko slaběji než v současnosti. Ještě před dvěma miliardami let dostávala naše planeta pouze 80% sluneční energie, kterou máme dnes k dispozici.

Vesmír v rukou studentů

Stratosféra je zvláště důležitou částí atmosféry, neboť obsahuje ozón, který absorbuje velké množství ultrafialového záření dopadajícího na Zemi. Mladým studentům vyzbrojeným pouze fotoaparátem za 56$ a latexovým balónem se podařilo zachytit ohromující obrázky vesmíru z výšky dvaceti mílí nad zemí.

Teorii životního cyklu na zemské kůře

Ve své studii Maruyama hovoří o nové teorii životního cyklu na zemské kůře. Tvrdí, že kontinenty mají životní cykly a dále vysvětluje. Staré, studené desky na kontinentálních pásech klesají k tzv. hřbitovu desek hluboko do pláště Země a pak opět vystupují, vytváří vulkány poháněné trojdimenzionálními konvekčními pohyby hluboko pod povrchem. Maruyama Shigenori, vědec japonského původu a jeden ze světově nejvýznamnějších geofyziků pracuje na studii, která zahrnuje vícero disciplín spolupracujících na vytvoření celkového obrazu naší Země.

Theia - ztracená planeta solárního systému

Mytologická role Theii jako matky bohyně měsíce Seléné je doporučením pro použití tohoto jména pro název hypotetické planety (repektive planetesimály), která podle teorie velkého impaktu narazila do Země, následkem čehož se vytvořil Měsíc. K vytvoření našeho Měsíce mohla přispět planeta Theia. Podle některých vědců tvořila součást slunečního systému. Předpokládají, že měsíc vznikl při její srážce se Zemí.

Zemský plášť je poloprůhledný

Perovskit (Rose, 1839), chemický vzorec CaTiO3 (oxid titaničito-vápenatý), je kosočtverečný minerál. Pojmenován podle: Lev Alexejevič Perovský (1792–1856), ruský diplomat, ministr, mineralog a archeolog. minerál perovskit si i při tlaku 1,25 miliónkrát vyšším, než je atmosferický tlak, uchovává svou průzračnost

Soukromá raketa vstoupila na oběžnou dráhu

Unikátní let odstartoval z ostrova Omelek v Tichém oceánu Malá americká společnost SpaceX posunula na trhu spouštěcích služeb možnosti kosmických velmocí: soukromníky poprvé "od A do Z" připravená a vyrobená kapalinová nosná raketa Falcon 1 vzlétla na oběžnou dráhu Země.

Na jihu Austrálie byl objeven pravěký útes

Útes, který se kdysi nacházel pod vodou, se dnes rozkládá v jedné z nejsušších oblastí Austrálie - v horském systému Flinders Ranges v jižní části kontinentu. Vědci ze Školy nauky o Zemi (School of Earth Sciences) při univerzitě v Melbourne (The University of Melbourne) v Austrálii objevili pravěký útes, jehož stáří se odhaduje na 650 miliónů let. Svou výškou nález 10 krát převyšuje Velký Bariérový útes.

Krávy cítí magnetické pole Země

Zatím není jasné, kde přesně je umístěno a co ve skutečnosti vlastně je přírodní kompas skotu domácího Pokud jste se ztratili v oblasti nějaké vesnice a nemáte u sebe kompas, tak teď už nemusíte panikařit - vědci z univerzity v Duisburg-Essen (Universität Duisburg-Essen) zjistili, že stádo krav cílevědomě směřuje na sever.

Diamanty možna odstartovaly život na Zemi

Diamant je nejtvrdší známý přírodní minerál (nerost) a třetí nejtvrdší látka vůbec (po fulleritu a ACNR). Jedná se o krystalickou formu uhlíku C. Tvoří hlavně jednotlivé krystaly oktaedrického, dodekaedrického nebo krychlového vzhledu. Jednou z největších záhad pro vědce je právě vznik života. Jedna skupina v dnešní době tvrdí, že vzniku života na Zemi snad pomohly diamanty.

Kyslíkový skok na Zemi zajistily hory

Himálaj je název pro pohoří v Asii, které odděluje Indický subkontinent od Tibetské náhorní roviny. V tomto pohoří se nachází deset ze čtrnácti nejvyšších vrcholů světa, takzvaných osmitisícovek. Nejvyšší horou Himálaje i světa je Mount Everest (8 848 m n.m). Pohoří zasahuje na území Pákistánu, Číny, Indie, Nepálu a Bhútánu. Australští vědci spojili vznik gigantických horských masívů, jako výsledek střetu tektonických desek, s rozvojem mikroorganismů, které zaplavily naši atmosféru kyslíkem.

další ›