None

Měkkýši vyprávějí o vleklém vymírání

K nejrozsáhlejší ekologické katastrofě, která se kdy na naší planetě udála, došlo na konci permu, přibližně před 250 milióny lety. Tehdy z povrchu zemského zmizelo 95% druhů.

Chobotnice pobřežní (Octopus vulgarius) - dosahuje délky až 3 metrů, ale z pravidla se vyskytují menší exempláře. Hmotnost jedince může dosahovat až 25 kilogramů.

Chobotnice pobřežní (Octopus vulgarius) - dosahuje délky až 3 metrů, ale z pravidla se vyskytují menší exempláře. Hmotnost jedince může dosahovat až 25 kilogramů.

O některých podrobnostech, souvisejících s touto tragédií, jsme se dozvěděli díky novému výzkumu paleontologů Matthewa Claphama ( Matthew Clapham ) z Královské univerzity v Kingstonu (Queen's University) a Davida Bottjera (David J. Bottjer) z univerzity v Jižní Kalifornii (University of Southern California).

Dnes nemají badatelé, kteří se zabývají tímto obdobím (Perm), jednotný názor na to, co bylo příčinou vyhynutí tak velkého počtu tvorů. Přesto se vědci shodují v jedné otázce, která se týká zvláštností živé přírody této etapy.

Jde o to, že svého času početní brachiopody (představitelé skupiny prvoústých mořských živočichů) přenechali ekologickou díru měkkýšům (oni jsou také představiteli skupiny prvoústých). Hlavonožci v tomto období utrpěli značné ztráty a od té doby pomalu vymírají. Důsledkem toho, z počtu desítek tisíc druhů se k dnešnímu dni dochovalo jen několik stovek.

Takže, většina vědců si myslí, že k tomu došlo především díky katastrofickým důsledkům globálního vymírání jiných druhů.

Aby tento názor vědecky podložili, Clapham a Bottjer analyzovali více než 33 tisíc zkamenělin prvoústých, kteří žili ve středním a pozdním permu. Z výsledku analýz těchto údajů vědci zjistili, že skutečně na samém konci období permu došlo z výraznému zvýšení výskytu měkkýšů.

Navíc bylo zjištěno, že měkkýši začali upevňovat své postavení v ekologické díře už v pozdním permu, proto vymírání, ke kterému došlo až na konci permu a začátkem triasu, bylo pouze kulminací vleklé ekologické krize.

Paramblypterus gelberti - fosilie z minulosti

Paramblypterus gelberti - fosilie z minulosti

Takže, podle Claphama a Bottjera, i když ekologická krize byla obzvlášť silná na přelomu permu a triasu, toto období bylo pouhým začátkem dlouhého procesu, který měkkýše přivedl k plnému "vítězství" v pozdním jurském období (tj. až za téměř 200 miliónů let).

Vědci tak nepopírají fakt, že permsko-triasové vymírání sehrálo určitou úlohu v evoluci těchto tvorů, přesto ekologické "převažování" pokračovalo mnohem déle, než se původně předpokládalo.

Badatelé tvrdí, že k "přepojení" mezi hlavonožci a měkkýši došlo díky téměř úplné absence potřebného kyslíku na mořském dně, které obývali oba druhy. Tehdy se měkkýši projevili jako odolnější k těmto podmínkám, což jim umožnilo přežít.

Paleontologové nevyslovili tvrzení, které by se dalo aplikovat na představitele jiných druhů. Podrobnosti o práci je možné si přečíst v článku v "Přelíčení národní akademie věd USA" (PNAS).

zdroj: http://www.pnas.org/cgi/conte...

Související články

Články z rubriky Planeta, přiroda,

« Levitace? ano! pravěké bakterie »
None