Budoucnost uložených digitálních záznamů

Budoucnost uložených digitálních záznamů řeší mnoho odborníků na celé zemi. Americký tým vedený Alexem Zettlem (z Univerzity California, Berkley) nyní přichází s metodou, která by mohla být schopna ukládat informace i na celé biliony let.

Lascaux je jeskynní komplex v jihozápadní Francii proslavený díky jeskynním malbám. V jeskyních se nacházejí malby z doby mladšího paleolitu datované mezi roky 13 000 až 15 000 př.n.l. Na malbách se nacházejí především realistické obrázky zvířat.

Lascaux je jeskynní komplex v jihozápadní Francii proslavený díky jeskynním malbám. V jeskyních se nacházejí malby z doby mladšího paleolitu datované mezi roky 13 000 až 15 000 př.n.l. Na malbách se nacházejí především realistické obrázky zvířat.

Nemnoho lidských záznamů přežijí velice dlouhá období. Mezi jednu významnou výjimku patří jeskynní umění ve francouzském městu Lascaux. Tyto paleolitické kresby divokých koní přežily více než 16 000 let. Mnoho kreseb bylo ztraceno a digitální záznamy jsou často náchylné k rozkladu. V nedávné době ale tým odborníků vedený Alexem Zettlem z Univerzity California, Berkley představil metodu, která by podle jejich výpočtů mohla umožnit lidem elektronicky ukládat informace na celé biliony let.

Alex Zettl a jeho kolegové sestavily paměťové stopy tím, že přenesli částice železa jen o několik nanometrů, umístili je dovnitř duté uhlíkové nanotuby a připojili elektrody ke koncům nanotuby. Použitím elektrického proudu mohly pak částicemi pohybovat tam a zpátky. Tato metoda zajišťuje, aby zařízení vytvářelo stav "1" a "0", což je pro číslicové zobrazení vyžadující. Jestliže je částice na jednom konci, počítá se to jako "1", pokud na druhém je to "0".

Dalším problémem bylo tyto elektronické informace číst. Badatelé objevili, že pokud elektrony protékají tubou, rozptylují se, pokud se přiblíží k částicím. Umístění částic tak změnilo nanotubovou elektrickou rezistenci v místním poměru. Ačkoli badatelé nebyli schopni objevit, jak toto přesně funguje, byli schopni použít výsledný účinek ke čtení uložených informací. Navíc je tato technika trvalá, protože opakující se pohyb částic stěny tuby vůbec neničí.

Zettl uvedl, že studie jeho týmu předpokládá, že by tyto stopy mohly vytvářet paměť s hustotou paměti, která by dosahovala 1 terabitu (1 bilion jednotek informace) na čtvereční palec (inch - 2,54 cm).

V prováděných testech bylo opravdu zjištěno, že uložené digitální informace jsou pozoruhodně trvalé, na rozdíl od konvenčních paměťových stop, ve kterých jsou informace občas ztraceny, například kvůli magnetickým účinkům.

zdroj: http://www.economist.com/scie...

Tagy

záznam, data, nano,

Související články

Články z rubriky Ideje, projekty, Tajemství firmy,

« Biometan Buněčné stárnutí »