Založení nového účtu  |  Nepamatujete si heslo?
Zvěř na Madagaskar
Zvěř na Madagaskar


jak přicestovala

27 Leden '10
Mladé Slunce
Mladé Slunce
Původ organiky
Původ organiky


jak se mohla objevit

12 Listopad '09
Vodíková energie
Vodíková energie
Magnet
Magnet


z plynu

5 Řijen '09
Přítomnost supu
Přítomnost supu
Hudba kapek
Hudba kapek

Přeměna lidského tuku v kmenové buňky

Obezita, česky otylost (zastarale cizím slovem obesita, nebo obesitas, zastarale česky obtloustlost) je stav, ve kterém přirozená energetická rezerva savce (např. člověka), která je uložena v tukové tkáni, stoupla nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. Používáním zbytků z liposukcí pacientů, vědci přeměnili lidský tuk na kmenové buňky, jak ukazuje nová studie. O Podrobnostechtéto technologie více Joseph Wu a Michael Longaker.

Protein mDpy-30 spásou medicíny

Buňka (lat. cellula) je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů, nikoliv však těch nebuněčných, jako jsou viry, viroidy a virusoidy. Jsou obklopené membránou a uvnitř obsahují koncentrovaný vodný roztok různých látek (cytoplazmu). Obvykle obsahují genetický materiál a jsou schopné se dělit. Vědci v Santa Barbaře izolovali jedinečný protein, který se zdá mít duální funkci a mohl by znamenat spásu medicíny. Objev byl publikován v srpnovém čísle magazínu Journal of Cell Biology.

Transpozony - pohybliví genomoví paraziti

Octomilka obecná (Drosophila melanogaster), čeleď octomilkovití, řád dvoukřídlí (Diptera). Druhové jméno pochází z řečtiny a znamená Transpozony jsou mobilní genetické elementy nalezené v dědičném materiálu u lidí a jiných organismů. Jsou schopné replikace a nové kopie mohou být vloženy do nových míst v genomu. Protože toto ohrožuje celý organismus, vyvinul se molekulární mechanismus, který může potlačit činnost transpozonů. Více o objevu profesor Klaus Förstemann z univerzity v Mnichově.

Sledování buněk pomocí nanokrystalů

Postgraduální badatelé Shiwei Wu a Gang Han, vedeni Brucem Cohenem, a další vědci Jim Schuck a Delia Milliron, pracovali na vynalezení nanokrystalů, které by obsahovaly vzácné zemské prvky, jež by absorbovaly nízkoenergetické infračervené světlo a přeměňovaly jej na viditelné světlo během několika přenosu energie, při jejich zasažení stálou vlnou, blízko-infračerveného laseru. Nanokrystaly, jinak nazývané nanočástice mají rozměr až několik stovek nanometrů. Díky tomuto malému rozměru se tak dají nanokrystaly opticky sledovat. A tak by se mohly používat při zkoumání různých buněčných procesů.

Stvoření umělých mozkových buněk

Neuron, nervová buňka, je základní funkční a histologická jednotka nervové tkáně. Jsou to vysoce specializované buňky, schopné přijmout, vést, zpracovat a odpovědět na speciální signály. Přenáší a zpracovávají informace z vnitřního i vnějšího prostředí a tím podmiňují schopnost organismu na ně reagovat. Vědci z univerzity Aston v Birminghamu zapracovali na vytvoření umělých mozkových buněk. K léčbě jakých onemocnění by se takovéto umělé buňky pak mohly používat?

Quorum sensing u bakterií

Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů. I když bakterie nemají žádné smyslové orgány, i tak dobře vědí, co se okolo nich děje a jsou schopné komunikace. A to hlavně tedy vylučováním a přijímáním chemikálií z jejich okolního prostředí. Nezáleží přitom na tom, že se jich vyskytuje miliony různých druhů s vlastními způsoby vnímání světa okolo nich. V čem spočívá proces quorum sensing.

Budoucnost regenerace lidských tkání

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je středně velký obojživelník a nejrozšířenější evropský zástupce čeledi mlokovitých rozšířený v západní Asii, jihozápadní Africe a zvláště v jižní a střední části Evropy. Sledováním jednotlivých buněk u geneticky upravených mloků badatelé objevili neočekávané vysvětlení pro zdánlivě kouzelné schopnosti dorůstání jejich končetin. Spíše než aby se jejich buněčné hodiny plně resetovaly a vrátily do embryonálního stavu, buňky v mločích končetinách se stávají jen mírně zralou verzí buněk, než byly předtím.

Buněčné stárnutí a exprese biomarkerů

Stárnutí (senescence) je proces, který se projevuje se chátráním tělesné schránky a snižováním efektivity a účinnosti fungování organismu, hromaděním se různých defektů v organismu a jeho klesající schopností tyto defekty opravovat a nahrazovat vadné či odumřelé buňky novými. Dochází k vyšší náchylnosti k různým nemocem a může skončit smrtí, pokud daný jedinec nezemře z jiných důvodů již dříve. Badatelé z oblasti medicíny a genetiky přišly s novým objevem o buněčném stárnutí. Proč je ale tento objev významný i pro výzkum rakoviny? Tato studie byla podpořena granty z několika institucí a vydána v deníku Aging Cell (Stárnoucí buňka).

Kmenové buňky na vypěstování většího poprsí

Kmenové buňky se nacházejí ve většině mnohobuněčných organizmů. Charakteristická pro ně je schopnost obnovovat se mitotickým buněčným dělením a rozdělení na řadu specializovaných typů buněk. Terapií kmenovými buňkami lze dosáhnout zvětšení velikosti poprsí. Nová metoda bude zpřístupněna ženám ve Velké Británii. Zde již probíhá zkušební léčba u pacientek, kterým byly z prsou odstraněny nádory.

Stopy gigantických jednobuněčných organismů

Jeden z organismů se podobá korálům pohárového tvaru biologové podávají svědectví o tom, že jednobuněčné organismy mohou zanechávat tak složité stopy

další ›