Evoluční výbuch květů

Krytosemenné rostliny - nebo tzv. angiosperma - představují pro vědu vážný problém. Tyto rostliny mají květy a plody, vyznačují se velkou druhovou mnohotvárností. Přesto určit příbuznost mezi nimi není tak jednoduché. Nějaké vysvětlení se podařilo do problému vnést americkým vědcům z Texaské univerzity v Austinu (University of Texas at Austin) a badatelům z přírodovědeckého muzea při univerzitě na Floridě (University of Florida's Florida Museum of Natural History). S tímto problémem se svého času setkal také Charles Darwin, který jej pojmenoval jako "hroznou záhadu". Podstatu věci vyložil profesor biologie Robert Jansen (Robert K. Jansen) takto.

"Jedna z příčin, kvůli které bylo složité pochopit evoluční příbuznost mezi hlavními skupinami kvetoucích rostlin, spočívá v tom, že jejich mnohotvárnost se prudce zvýšila během velmi krátké doby", - říká prof. Jansen. "V současné době známe přibližně 400 tisíc kvetoucích rostlin", - dodává k tomuto problému jiný vědec - kurátorka floridského přírodovědeckého muzea (Florida Museum of Natural History)Pamela Soltisová (Pamela S. Soltis). Podle jejich slov je s podivem, že zmíněná hojnost druhů rostlin se objevila prakticky ve stejnou dobu, tj. asi před 5 milióny let, i když do té doby bylo druhů krytosemenných rostlin podstatně méně a jejich mnohotvárnost se neměnila celých téměř 130 miliónů let.

Ve snaze pochopit, jak k tomu došlo, badatelé ze skupiny Pamely Soltisové zkoumali 61 genů 45 druhů rostlin, a ze skupiny prof. Jansena 81 genů 64 druhů. Stanovit absolutně přesnou příčinu tohoto neočekávaného evolučního výbuchu se ale přesto nepodařilo. Vědci mohli pouze předpokládat, i když se opírali o údaje získané výzkumem, že příčinou je asi nějaká klimatická změna. Vědci rovněž oznámili, že vážným evolučním rysem, který vznikl díky této události a byl impulsem pro rozvoj krytosemenných rostlin, byl rozvoj cévního systému ve stéblu.

Podrobnější informace o výzkumu a jeho výsledcích můžete získat v publikacích v nejnovějších číslech „Přelíčení národní akademie věd USA“ (PNAS).

Zdroj: www.livescience.com