Pro miniaturní biologické experimenty vědci používají elektronickou mikroskopii. Tato metoda dovoluje získat detailní záběry na nano-úrovni. Přesto má jeden nedostatek: takové zkoumání způsobuje poničení živých tkání.
Aby byl tento problém vyřešen, bylo navrženo používat viditelné světlo, ale kvůli difrakci nelze získat přesné obrazy. A i když tato metoda má uplatnění, má jeden velmi vážný nedostatek: materiály, které se při těchto pokusech používají, jsou toxické a ničí biologickou strukturu.
Úspěšné řešení tohoto problému nabídli kalifornští vědci. Skupina badatelů z kalifornské university v Berkeley (University of California, Berkeley) pod vedením Jana Liphardta (Jan T. Liphardt) a Peidonga Yanga (Peidong Yang) vytvořila nanonitě na bázi sloučenin niobu. Zvláštnost těchto látek spočívá v tom, že se při pokojové teplotě nerozpouštějí v tekutém prostředí a jsou naprosto netoxické.
Ve speciálně vyrobeném zařízení se nanonitě podrobují ozáření infračerveným světlem. Potom na jiné frekvenci samy vyzařují získanou energii, a při „východu“ poskytují světlo zelené barvy, registrované aparaturou, která pracuje v optickém pásmu.
Badatelé tvrdí, že zařízení s takovými nanonitěmi funguje jako měnič frekvencí, a s jeho pomocí je možné získávat detailní vyobrazení, pořízené na velmi krátkých vlnách, dosahujících 20 nanometrů.
Očekává se, že tato práce najde široké uplatnění při mikroskopických pokusech biologických vzorků buněčné a subbuněčné úrovně.
Článek s podrobnostmi výzkumu publikoval Nature.
Mužete taky přečist članek o Nanotechnologie na bázi mýdlových bublin.
Zdroj: sciencenow.sciencemag.org
Tagy:
buňka (27), nanotechnologie (3), nanonitě (1), mikroskop (2), chloroplast (1), mitochondrie (1), ..
Vstup do diskuse: