Toulaví mravenci jsou předky farmářů

V malajsijských džunglích byli objeveni kočovní mravenci, kteří se přemísťují od jedné houbové kolonie k druhé. Autoři objevu si myslí, že se jim podařilo najít "přechodný článek" vedoucí od obyčejného hmyzu k tzv. farmářům.

V malajsijských džunglích byli objeveni kočovní mravenci, kteří se přemísťují od jedné houbové kolonie k druhé. Autoři objevu si myslí, že se jim podařilo najít "přechodný článek" vedoucí od obyčejného hmyzu k tzv. farmářům. Připomeňme, že zemědělská revoluce proběhla u některých druhů tropických členovců milióny let před příchodem člověka. Dnes se pěstováním hub na "plantážích" věnuje více než dvě stě druhů mravenců. Na farmách je zpravidla kultivován jeden druh spór a "zemědělci" žijí kolem své houbové louky.

Biologové si už dlouho lámali hlavu nad tím, jakým způsobem se mravencům podařilo stát tak dobrými hospodáři, když vědci z Německa vystoupili se senzací: byl objeven kočovný druh, který se rovněž živí houbami. Zprávu o objevu publikoval časopis Naturwissenschaften.

"V jakémsi smyslu se kolonie Euprenolepis procera liší od všech vědě dosud známých společenství sociálního hmyzu", říká autor výzkumu Volker Witte z Univerzity Ludwiga Maximilianse (Ludwig-Maximilians-Universität).

Němci vlastně nebyli první, kdo si myslel, že existují tak zajímaví mravenci, ale téměř nic se o nich nevědělo. Pro odchyt těchto pozoruhodných jedinců dr. Witte se svými kolegy v lese rozhodili několik kilogramů čerstvých hub, které koupili na trhu. Za čtyři hodiny bylo 44% hřibů zkonzumováno a za 24 hodin z nich nezůstal ani drobeček.

Biologové se snažili zjistit, kde se nalézají hnízda nového "všežravého" druhu, ale zbytečně - prostě nikde nebyli. Populace, čítající přibližně 20 tisíc jedinců, se v lese přemísťuje při hledání nových nalezišť hub. Vajíčka i larvy berou na "pochod" s sebou.

Jednoho z mravenců se vědci rozhodli podrobně prozkoumat v laboratoři. Podařilo se zjistit, že produkuje nějakou látku, která, jak si vědci myslí, by mohla být výživnou základnou pro houbové spóry. "Je to senzační objev, - myslí si Bert Hölldobler z Univerzity v Arizoně (Arizona State University). - Je docela možné, že předci současných mravenců se nejprve živili houbami a teprve pak je začali pěstovat".

Souhlasí s nim i Ted Schultz ze Smithsonianského institutu (Smithsonian Institution), který předpokládá, že objev pomůže pochopit, jak vznikli mravenci-farmáři.

Malajsijští "tuláci", pokud budeme pokračovat v analogii s lidskou společností, zůstali lovci a sběrateli. Neusídlují se kolem nalezišť hub, navíc zrovna moc si na dřeni nepochutnávají - naopak, představitelé tohoto druhu dávají přednost spórám.

Jak je vidět, podle míry růstu počtu hmyzu v džungli a růstu konkurence, někteří se rozhodli sami pěstovat houby a v souladu s tím změnili sociální roli v kolonii.

Ale kočovníci si ponechali svůj úděl: přenášejí spóry, mnohým rostlinám ve vlhkých tropech jsou houby potřebné a žijí s nimi v symbióze.

zdroj: http://sciencenews.org/view/g...