Nové poznatky o významném postavení historických a demografických aspektů u šíření genetických znaků. Badatelé této studie ale také objevili, že k rozšíření určitých genetických znaků dochází po rozhodně delší době, než bylo dříve myšleno.
Regenerace dásní genovou terapií se jeví jako bezpečná. Novou metodu vyvinuli vědci z Michiganské univerzity. Genová terapie je přijatelné a růstuschopné odvětví, je ale třeba zajistit bezpečnost genových terapií.
Matematická technika studující poruchy v kvantových systémech může zlepšit hledání na internetu pomocí klíčových slov. Měla by být využitelná i pro hledání užitečných informací v lidském genomu.
Pět let mezinárodní skupina genetiků a dalších jiných specialistů pod vedením Sushmyho Reddyho (Sushma Reddy) z chicagského muzea Field (The Field Museum) zkoumala DNA 169 typů ptáků. Nyní je zcela pravděpodobné, že se budou muset přepsat učebnice.
Populace prvních lidí na svém úplném začátku evoluční cesty rozdělila se na dvě samostatné větve, které existovaly izolovaně asi 100 tisíc let, a následně se znovu sloučily
Všichni modroocí lidé jsou si navzájem příbuzní a jejich společný předek žil před 10 tisíci lety na břehu Černého moře. K takovému závěru dospěli dánští genetici. Tvrdí totiž, že světlé oči se u lidí objevily díky mutaci, která je od té doby předávána z pokolení na pokolení.
Fosforeskující zelené prasnici se po spáření s obyčejným samcem narodilo jedenáct selat, ze kterých dvě podědila její transgenní vlastnosti.
Vědci pochopili mechanismus vzájemného vlivu lupů a člověka. Lupy vyvolávají kvasinky různého pohlaví. Kvasinky si na našich hlavách jen tak nežijí – prostě se tam věnují sexu!
Potlačením jednoho genu laboratorně prodlouženo délku života malých červů Casenorhabditis elegans až na šestinásobek jejich obvyklého stáří. Je to, jako by lidé žili celkem 400 let a dobrou zprávou je i to, že červi zůstávají mladí po většinu jejich prodlouženého života.