Založení nového účtu  |  Nepamatujete si heslo?
Zvěř na Madagaskar
Zvěř na Madagaskar


jak přicestovala

27 Leden '10
Mladé Slunce
Mladé Slunce
Původ organiky
Původ organiky


jak se mohla objevit

12 Listopad '09
Vodíková energie
Vodíková energie
Magnet
Magnet


z plynu

5 Řijen '09
Přítomnost supu
Přítomnost supu
Hudba kapek
Hudba kapek

Mravenci mají reproduktivní policii

Mravencovití (Formicidae) jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu v živočišné říši V kolonii se mohou mravenci-dělníci z čistě biologického pohledu také rozmnožovat (u řady druhů v každém případě), ale nedělají to a pokorně pečují o potomstvo královny. Proč? Vypadá to, že nejen z vrozeného "smyslu pro povinnost" (již dříve podrobně prozkoumaného), ale také jen z obyčejného strachu z potrestání ze strany odpovědného "speciálního dozoru".

Úmrtnost ve včelstvech dosáhla kritického bodu

Včela medonosná (Apis mellifera L., 1758) patří mezi blanokřídlý hmyz a je to jeden z nejznámějších zástupců společenského hmyzu. Původně žila jen v Evropě, Asii a v Africe. Do Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu byla přivezena až někdy v 17. století. Svá hnízda staví na chráněných místech přičemž jsou jednotlivé plástve (plásty) umístěny vedle sebe. Má nejvyšší hospodářské využití. V Británii úmrtnost včel medonosných letos dosáhla kritických rozměrů. Důsledkem toho se může stát, že bude nejen nedostatek medu, ale také nebudou dostatečně opylovány ovocné stromy a zelenina.

Dospělé vosy pěstují pro své děti parazity

Hnízdo vosičky ve tvaru Roztoči Ensliniella parasitica, kteří parazitují na vosičkách Allodynerus delphinalis, ochraňují jejich larvy před jinými parazity. Vosičky si na těle vyvinuly speciální orgán, kde žijí roztoči jen proto, aby později ochraňovali jejich potomky.

Psychika! Ohniví mravenci předstírají smrt

Mravencovití (Formicidae) jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu v živočišné říši a jsou proto v mimořádném zájmu vědců – myrmekologů, ekologů, biosociologů. Tato úspěšnost je přikládána jejich sociálnímu způsobu života a specializaci. Mravenci předstírají smrt. Cassillová s několika svými vysokoškolskými studenty zaznamenala chování mravenců na detailní video nahrávku a podrobně své objevy popsala.

Švábí se mění v zombie

Šváb americký, Periplaneta americana. Oběť. Zařízení, pomocí kterého se dají švábi proměnit v zombie. Ano je to tak, existují švábí zombie. Omlouvám se, ale pokud vás nevystrašila myšlenka na bilióny nemrtvých švábů, rojících se po zeměkouli, máte problém.

Klepeto třímetrového škorpiona

Markus Poschmann a jeho nález. Obří klepeto je dlouhé přibližně 50 centimetrů, vědci vypočetli, že jeho majitel musel být velký minimálně 2 metry a 46 centimetrů. Zkamenělé klepeto největšího z dodnes známých členovců našla skupina archeologů pod vedením Markuse Poschmanna (Markus Poschmann) z německého úřadu pro ochranu kulturních památek (Erdgeschichtliche Denkmalpflege).

Lepící páska podle mandelinky

Mandelinka šťovíková Gastrophysa viridula (A) a její nožička na skleněném povrchu ve zvětšeném formátu (B) (barevný obraz snímacího elektronického mikroskopu). Vědci z institutu Maxe Plancka (Max-Planck-Institut für Metallforschung - MPI) a americké univerzity Case Western Reserve vytvořili strukturovaný materiál, který co do lepivosti dvakrát převyšuje standardní lepící pásky. Přičemž nové adhezivum je použitelné i vícekrát, neobsahuje lepidlo, je možné jej použít i na zaprášeném povrchu a lze jej omývat vodou nebo mýdlem.

Sloní ryba se dívá magnetickým podbradkem

Vlastí sloní ryby (Gnathonemus petersia) jsou řeky Konga a Kamerunu Vědci prováděli pokusy s rybou z rovníkové Afriky, s Gnathonemus petersii, která má velmi zajímavou schopnost: pomocí slabých elektrických výbojů nachází cestu v absolutní tmě, rozpoznává materiály a dokonce také rozezná mrtvé živočichy od živých.

Proč nejsou brouci velcí

Na rozdíl od zvířat s páteří, hmyz dodává kyslík do tkáně přímo pomocí sítě slepých tracheálních trubic a nepotřebuje k tomu krev, jako např. člověk. Vážky, s rozpětím jestřábích křídel, a stonožky, delší než lidská noha, žili před více než 250 miliony let. Přírodovědci se dlouho divili, proč tito brouci, jako ze sci-fi filmu, neexistují dodnes.