Sloní ryba se dívá magnetickým podbradkem

Sloní ryba plave při dně, udržuje vzdálenost svého podbradku několik centimetrů od povrchu dna. Při tom pohybuje hlavou ze strany na stranu. Doslova, jako hledač pokladů se závěsným detektorem kovů, Gnathonemus petersii hledá svou nejoblíbenější potravu - mrtvé larvy hmyzu z podřádu Nematocera.

Profesor Gerhard von der Emde se svou skupinou provedli s touto rybou celou řadu pokusů a přesvědčili se, že zrakový systém je prakticky dokonalý. Ano, v podmínkách kalné vody nebo za tmy "vyhledávač pokladů" této rybce nahrazuje zrak.

Přitom tento obdivuhodný tvor nejen bez problému určí přítomnost nějakého objektu poblíž, navíc ho vidí a obraz v jeho hlavě je docela přesný. Mimochodem, biologové ve svých pokusech larvy dokonce zakopávali do písku a ryba je přesto bez problémů našla.

Neobyčejný a ciltivý systém této ryby se skládá z "lampičky", tj. skupiny buněk na jakési stopce, které produkují elektrické impulzy 80 krát za sekundu, a "kamery" - na elektrické pole citlivé buňky na kůži podbradku, v počtu řádově okolo 500. Ty vytvářejí obraz okolního světa podle zkreslení pole.

Biologové z univerzity v Bonu (Universität Bonn) - autoři experimentu tvrdí, že u daného druhu ryb je objem mozku i mozečku větší než u člověka (v poměru k délce těla), takže podle měřítek živočišné říše Gnathonemus petersii nemá nejhorší "rozumové schopnosti", což také dokázaly pokusy s různymi předměty pod vodou.

Zdroj: www.eurekalert.org