Pouhý záblesk vědomí stačí k tomu, abychom se naučili něčemu novému. Pokus, který byl inspirovaný ruským psychologem I. P. Pavlovem odhalil, že i někteří lidé - pacienti, kteří jsou minimálně při vědomí se mohou naučit spojovat zvuk s vnímáním.
Stalo se Vám někdy, že je Vám žena, kterou jste právě spatřili, podvědomá, ale nepamatujete si, kde a jestli vůbec jste ji už viděli? Nový výzkum vědců oblasti neurologie z kalifornské univerzity, Irvine (University of California, Irvine) předpokládá, že vzpomínku, která existuje, si prostě nemůžete jen vybavit.
Sestrojení modelu mozku je projektem profesora Henryho Markrama ze Švýcarska. Co by společnosti mohl takový model přinést? Více o tomto modelu již zmíněný vědec, pan profesor Markram.
To, že se lidský mozek se dokáže přizpůsobit ke změně signálního řízení dokonce i v dospělosti, víme. Překvapujícím objevem vědců však je, s jakou rychlostí se tak děje. Výzkum badatelů předpokládá, že mozek nese síť tichých konexí, jež je základem jeho tvárnosti.
Vědci z univerzity Aston v Birminghamu zapracovali na vytvoření umělých mozkových buněk. K léčbě jakých onemocnění by se takovéto umělé buňky pak mohly používat?
mozek vytváří růžovou barvu spojující mezeru mezi červenou a fialovou, protože se taková barva v barevném spektru samotná nevyskytuje
Umělý biomozek pomůže prostudovat zvláštnosti lidské paměti, abychom byli schopni bránit se nemocem, které souvisejí s vysokým věkem.
Čím složitější je nervový systém mozku, tím vyšší je jeho funkčnost, která se projevuje jako šum. Vědci z vyvrátili názor o tom, mozkový šum je náhodná elektrická aktivita mozku a nehraje podstatnou úlohu při realizaci psychických problémů.
Mozek využívá mnohem víc energie než kterýkoliv jiný lidský orgán. Až doposud si většina vědců myslela, že mozek využívá veškeré množství této energie k pohonu elektrických impulsů a které neurony mezi sebou využívají při komunikaci. Domnívali se, že je vše spotřebováno při odesílání impulsů.