Úmrtnost ve včelstvech dosáhla kritického bodu

V Británii úmrtnost včel medonosných letos dosáhla kritických rozměrů. Důsledkem toho se může stát, že bude nejen nedostatek medu, ale také nebudou dostatečně opylovány ovocné stromy a zelenina.

Včela medonosná (Apis mellifera L., 1758) patří mezi blanokřídlý hmyz a je to jeden z nejznámějších zástupců společenského hmyzu. Původně žila jen v Evropě, Asii a v Africe. Do Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu byla přivezena až někdy v 17. století. Svá hnízda staví na chráněných místech přičemž jsou jednotlivé plástve (plásty) umístěny vedle sebe. Má nejvyšší hospodářské využití.

Včela medonosná (Apis mellifera L., 1758) patří mezi blanokřídlý hmyz a je to jeden z nejznámějších zástupců společenského hmyzu. Původně žila jen v Evropě, Asii a v Africe. Do Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu byla přivezena až někdy v 17. století. Svá hnízda staví na chráněných místech přičemž jsou jednotlivé plástve (plásty) umístěny vedle sebe. Má nejvyšší hospodářské využití.

V Británii úmrtnost včel medonosných letos dosáhla kritických rozměrů. Důsledkem toho se může stát, že bude nejen nedostatek medu, ale také nebudou dostatečně opylovány ovocné stromy a zelenina. Podle informaceBritské asociace včelařů (British Beekeepers' Association, BBKA), loňskou zimu nepřežilo téměř každé třetí včelstvo z celkových 240 000 včelích rojů na území státu.

Jak oznámil prezident BBKA Tim Lovett, běžné průměrné ztráty včelstev během zimy kolísají od 5 do 10%. Proto údaj o 30% znepokojuje.

Organizace National Bee Unit spojuje vysokou úmrtnost včel s vlhkým létem 2007 a s deštivým začátkem letošního jara: včely nemohly opustit své úly, aby připravily dostatečné množství nektaru a pylu. S tím související stresové chování mohlo být podnětem k rozšíření patogenních mikroorganismů.

Ale zástupci BBKA tvrdí, že ve skutečnosti situace není tak jasná. Např. pozorování, kterých se zúčastnilo 600 majitelů včelstev, ukázala, že úmrtnost včel na severu země (37%) je vyšší než v jižních oblastech (26%). Příčina tohoto rozdílu zatím není objasněna.

Úmtrnost včel je citelnou ranou rovněž pro britskou ekonomiku - přirozené opylování včelami zeleninových a ovocných sadů přináší každoročně přibližně 165 miliónů liber zisku. Zároveň Honey Association upozorňuje, že zásoby medu v zemi budou vyčerpány přibližně kolem vánoc. A další "medonosná" sezóna začne až v létě 2009.

Přední britské společnosti, které se v tomto odvětví specializují, jsou připraveny vložit značné prostředky do výzkumu života včelstev. I když britský med představuje pouze 10% z 30 000 tun sladkého pruduktu, který je Brity každoročně zkonzumován.

Zemí, která vyrábí nejvíce medu na světě (tzv. "medovým hrníčkem"), je Argentina s produkcí 75 000 tun medu ročně! To třikrát převyšuje "medovou" produktivitu jejího nejbližšího souseda a konkurenta Mexika. Ale i v Argentině ztráty včelstev v letošním roce tvoří 27%. V prvé řadě jako důsledek sucha a převedení velkých zemědělských ploch na pěstování sóji jako biopaliva. Důsledkem toho cena za med vzrostla o 60%.

USA ztratily kolem 36% včelstev, ale zde je příčinou záhadný jev, nazvaný Colony Collapse Disorder (syndrom zhroucení včelstev) - z nepochopitelných důvodů mizí dělnice z úlů. Tento jev se vysvětluje nálezem klíšťat, sajících krev, smrtelnými viry, působením pesticidů a jinými příčinami, ale přesvědčivé vysvětlení tohoto efektu zatím nebylo podáno. Tím spíš, že efekt CCD byl už pozorován také v Kanadě, Francii, Německu a Itálii. Ve Velké Británii jej vláda zatím nepotvrdila.

zdroj: http://www.guardian.co.uk/env...

Související články

Články z rubriky Medicína, zdraví,

« Hlodavci Umělá biointeligence »