Kosti slepice vyvrátily Kolumbovo prvenství

Novozélandské badatelky zjistily, že DNA místních druhů slepic ukazuje na příbuznost s domácími ptáky Polynésie, přičemž jde o autochtonní (pro Polynésii) druhy.

Vždyť dříve se myslelo, že slepice v Chile (místní druh nazvaný Araucana) pochází od slepic, dovezených španělskými přistěhovalci v 16. století. A teď je jasné, že sem přišly z Polynézie.

„Ale kuřata se do Jižní Ameriky nedostala po svých - museli je sem přivézt lidi“, - říká Matisoo-Smith. A to zpochybňuje teorii, že objevitelem Ameriky je Kolumbus (pokud nebudeme počítat dávné předky původních amerických obyvatel - indiány (v obou Amerikách) a také ne zcela vyjasněnou historii plavby vikinga Leifa Erikssona k břehům Severní Ameriky v 10. století).

Metoda určování stáří pomocí radioaktivního uhlíku ukázala, že kosti jsou zaručeně staršího data než je rok 1492 (první Kolumbova expedice). Jejich stáří bylo určeno na období mezi rokem 1304 a 1424. A těmto datům odpovídá i stáří jiných předmětů, které byly nalezeny na tomto místě.

DNA, získaná z kostí, byla podobná DNA polynéského plemene slepic, ale ani jednomu evropskému plemeni.

Mimochodem, sami Polynésané pocházejí z Jiho-Východní Asie, odkud jejich předkové před 3 tisíci lety migrovali. Postupovali východním směrem, ale, podle vědců, nikdy nedošli dále než na Velikonoční ostrovy, které leží přibližně 4 tisíce kilometrů daleko od břehů Chile.

DNA, nalezená v kostech slepice, v krajním případě dokazuje, že jedna skupina Polynézanů úspěšně překonala Tichý oceán a dostala se k břehům Jižní Ameriky o sto, a možná i více, let dříve než evropští přistěhovalci.