První lidé byli špatnými lezci

Není známo, kdy předci dnešního člověka ztratili schopnost šplhat a začali se pohybovat vzpřímenou chůzí. Podle nové studie nedosahovali již před čtyřmi milióny let v lezení úrovně šimpanze.

Šimpanz (Pan) je rod hominidních primátů blízce příbuzných člověku

Šimpanz (Pan) je rod hominidních primátů blízce příbuzných člověku

Není známo, kdy předci dnešního člověka ztratili schopnost šplhat a začali se pohybovat vzpřímenou chůzí. Podle nové studie nedosahovali již před čtyřmi milióny let v lezení úrovně šimpanze.

Podle antropologa Jeremyho DeSilvy z Worcesterské státní College v Massachusettes (Worcester State College) neměli první lidé strukturu kotníků, které šimpanzům usnadňuje šplhání. Jeremy DeSilva studoval způsob lezení šimpanzů, kteří jsou nejbližšími příbuznými člověka, na videonahrávkách pořízených v Ugandě.

Vzpřímená chůze vyžaduje jiné proporce než lezení. DeSilva se tedy při výzkumu zaměřil na měření možnosti rotace kotníku a úhlu jeho ohnutí. Zjistil, že šimpanzi mají v tomto kloubu větší rozsah pohybu než lidé, jsou schopni natočit chodidlo tak, že prsty směřují vzhůru.

DeSilva se dále věnoval studiu fosílií předchůdců člověka. Nejstarší ze zkoumaných vzorků byly staré čtyři milióny let. Zjistil, že i první přeci člověka měli strukturu kotníku podobnou dnešním lidem. Pokud tedy vůbec šplhali po stromech, nemohli dosáhnout úrovně šimpanzů.

Otázkou pro DeSilvu zůstává, jak naši předci přežili na afrických savanách. Schopnost lézt není užitečná pouze při získávání jídla, ale zejména při hledání úkrytu před predátory v korunách stromů.

Podle dalších studií měli naši předci strukturu končetin podobnou jako agresivní druhy savců. Je tedy pravděpodobné, že k odrazení predátorů využívali útočné postavení. Chůze po dvou jim navíc umožnila rychlejší útěk před predátory.

Dle Willa Harcourt-Smithe, antropologa Amerického musea přírodní historie v New Yorku (American Museum of Natural History), byla DeSilvova studie ojedinělá. Jako první porovnal lidské fosílie s živými zvířaty. Harcourt-Smith se domnívá, že pro další výzkumy je důležité získat další fosílie staré od pěti do sedmi miliónů let.

zdroj: http://www.livescience.com/an...

Související články

Články z rubriky Společnost, lidé, Vynálezy,

« Oční sítnice Částice dějin »