None

Zvířata cítí pach nebezpečí

Drobounké klubíčko nervových zakončení je schopno zachytit chemické sloučeniny, které zvířeti signalizují blížící se nebezpečí. Dokonce, i právě narozená myš je schopná zavětřit feromony, které vycházejí z těla jejího druhu, když pociťují strach.

Nervový uzel Gruenberga (Grueneberg ganglion), objevený už v roce 1973

Nervový uzel Gruenberga (Grueneberg ganglion), objevený už v roce 1973

Všichni savci jsou schopni cítit pach hrozícího nebezpečí, tvrdí skupina vědců z univerzity v Lausanne (Université de Lausanne), když objevila u myší specifický senzor. Drobounké klubíčko nervových zakončení je schopno zachytit chemické sloučeniny, které zvířeti signalizují blížící se nebezpečí. Dokonce, i právě narozená myš je schopná zavětřit feromony, které vycházejí z těla jejího druhu, když pociťují strach.

Už dlouho se ví, že mnoho rostlin i zvířat neuvědoměle tyto látky vypouštějí v okamžiku hrozícího jim nebezpečí, tímto způsobem se živočichové vlastně vzájemně varují, např. před dravci. Ale donedávna nikdo nevěděl, který orgán tyto "pachy" zaznamenává.

Skupina pod vedením Marie-Christine Broilletové (Marie-Christine Broillet) téměř čirou náhodou zjistila, že za vše může tzv. nervový uzel Grunberga (Grueneberg ganglion), objevený už v roce 1973.

"Tento nervový uzel je jediný podsystém čichového systému, který funguje od narození. Nejprve jsme si mysleli, že jej mláďata potřebují, aby našla matčiny bradavky", - vypráví Broilletová.

Ale po bezpočtu testů vyšlo najevo, že toto "nervové klubíčko" nějak souvisí s přenosem signálu nebezpečí.

Ve druhé polovině výzkumu vědci porovnávali, jak reagují na feromony nebezpečí myši, kterým uzel Grumberga funguje normálně a ty, kterým jeho funkčnost byla narušena.

Rozdílné výsledky překvapily samotné biology: obyčejná myš se okamžitě natěsnala do rohu průzračného boxu a trnula hrůzou, i když ve stejném okamžiku "pozměněná" myš pokračovala v chůzi po kleci, jako by se nic nedělo. Přičemž obě skupiny hlodavců mohly v kleci najít sušenky, tj. "vypnut" byl ne celý čichový systém. Podívejte se na video na této stránce.

Autoři projektu, publikovaném v časopise Science, uvádějí, že umístění senzoru na konečku nosu s obsahem od 300 do 500 buněk jej činí ideálním instrumentem pro rychlé určování zvláštních feromonů ve vzduchu.

Nervový uzel Grunberga mají hlodavci, kočky, primáti i lidé. A i když se experimentu účastnily pouze myši, vědci předpokládají, že všichni tito živočichové, člověka nevyjímaje, jsou schopni pocítit "zápach nebezpečí". Přečtěte si tiskovou zprávu univerzity (ve francouzštině).

Uvedená nervová vlákna přivádějí signály od čichové cibulky myši (vyznačena zelenou barvou) k mikroskopickým buňkám Gruenbergova uzlu na konečku nosu zvířete

Uvedená nervová vlákna přivádějí signály od čichové cibulky myši (vyznačena zelenou barvou) k mikroskopickým buňkám Gruenbergova uzlu na konečku nosu zvířete

Profesor Stuart Firestein z univerzity Columbia (Columbia University) dodává, že tento objev svědčí ještě i o tom, že čichový systém není jeden celek, ale sestává z několika podsystémů.

zdroj: http://www.sciencemag.org/cgi...

Související články

Články z rubriky Medicína, zdraví,

« Umělá biointeligence Druh chuti »
None