Lepší přistup do vesmíru díky věži

Věž může být přitom sestavena z komerčně dostupného materiálu, říká Bryndán Quine, který spolu s Rajem Sethem a Georgem Zhuem z univerzity York v kanadském Torontu (York University) publikovali v magazínu Acta Astronautica článek, jež přibližuje jejich představu věže. Věž by sama o sobě mohla být 15 kilometrů vysoká, 230 metrů napříč. Vážit by měla přibližně 800 000 tun nebo okolo dvojnásobku váhy největší světové tankové lodi, když tedy bude zcela naplněná různými plyny včetně helia. K zemi bude tato věž upnuta třemi výtahovými kabinami, jejichž cesta na vrchol by mohla trvat asi 40 minut, s rychlostí 22 mílí za hodinu.

Tím, že bude se bude věž nacházet na hoře vysoké 3,1 mílí, bude tak věž vlastně stoupat do výšky 12,4 mílí (20 km). Ve výšce 20 kilometrů pak bude sice pořád pociťována gravitace, ale skýtající pohled bude podobný tomu, co vidí astronauti. Žádné nebe modré barvy, nýbrž barvy černé. Konečná výška věže by mohla být 200 kilometrů (124 mílí). Osoba nebo komunikační pole by mohli z těchto 12,5 mílí ve vzduchu vidět do vzdálenosti 373 mílí jakýmkoliv směrem.

Takovýto pohled by mohl umožnit vytvoření nové bezdrátové sítě a doplnění sítě geostacionárních družic. Tato nahuštěná věž má ale také svého velkého konkurenta v podobě vesmírného výtahu. Věže jsou ale mnohem víc realizovatelnějším projektem než je vesmírný výtah, dodává J. Storrs Hall, vědec, který již navrhl podobnou věž před několika lety.

"Je to spíše projekt než nějaký výzkum, a my bychom takovou věc mohli začít budovat ještě před rokem 2020, pokud se budeme snažit", shodli se vědci.

Zdroj: dsc.discovery.com