Nalezená fosílie protí lidské evoluce

Stejné stáří a místo, ve kterém se fosílie nacházely, spíše vypovídají o tom, že tato dvě lidská stvoření - Homo habilis a Homo erectus - spolu těsně koexistovali, než že přišli jeden po druhém po evoluční cestě k modernímu člověku, tvrdí článek v časopise Nature.

"Důkaz, že tyto dva druhy žili zároveň, znamená, že obrázek jednoduché linie ve které se erectus vyvíjí z habila, nemůže být pravdivý," říká jeden z autorů, paleoantropoložka z univerzity v New Yorku Suzan Antonová (Susan Anton).

V diskutabilních výzkumných oblastech lidského původu je ale obvyklé, že ostatní výzkumníci nesouhlasí s výkladem a tvrdí, že tyto nálezy doplní model postupné evoluce od malého habilis až po erecta, který se člověku více podobá.

Milford Wolpoff, antropologista z univerzity v Michiganu argumentoval, že z nových vzorků nebylo dostatečně jasné, zda druhy koexistovaly a dokazují tak "přechodný stav" mezi dvěma populacemi.

"Lidé studovali, co se stalo v počátcích rodokmenu Homo - byl to nový druh nebo jen dlouhá a postupná změna," říká Wolpoff. "Toto svědectví dokazuje, že šlo o velmi pozvolný proces.

Fosílie byly objeveny v jezeře Turkana v Keni výzkumnou skupinou Koobiho Fora (Koobi Fora), vedenou známými antropology Maevem a Louisem Leakeyovými (Maeve a Louise Leakey).

Dříve se myslelo, že Homo habilis původně žil ve východní Africe asi před 2,3 miliony let až 1,6 miliony let. Homoerectus žil někdy před 1,8 miliony lety až 250 000 lety. Fosílie byly nalezeny v různých částech Evropy a Asie, a také v Africe.

I když dříve byly nalezeny fosílie, které pocházely z přibližně stejného období, nikdo nevěřil, že by tyto dva druhy mohly bez problémů koexistovat. Nalezením 1,4 milionu let staré zkamenělé čelisti, přisuzované druhu habilis, ve stejné oblasti jako 1,5 milionu let starý fragment erecta, takovou interpretaci zpochybňuje.

Pokud tyto dva druhy v oblasti východní Afriky existovaly ve stejnou dobu, celkem asi půl milionu let, jak autor uvádí, pak se nemohl erectus vyvinout z habila, jak jsme si původně mysleli.

"Rozdíly jsou dostatečně veliké a přetrvávají dost dlouhou dobu, což dokazuje, že jde o dva různé genofondy, které se navzájem nesmíchaly", říká Antonová. Přirovnala jejich příbuzenský vztah k současným šimpanzům a gorilám, kteří sdílejí stejné životní prostředí i některé zdroje potravy, aniž by se navzájem zkřížili.

Zdroj: www.nature.com