Útěk galaxií z Vesmíru

Společně s temnou hmotou a temnou energií se do zorného pole astrofyziků dostal ještě jeden záhadný jev: stovky galaktických klastrů a obrovská mračna plynných a prachových látek, která se pohybují neznámým směrem. Vědci si myslí, že tímto způsobem o sobě dává vědět neuspořádanost raného Vesmíru.

Připomeňme, že podle velkého množství kosmologů první okamžiky po Velkém třesku nám známé fyzikální zákony ještě nefungovaly a čtyři druhy vzájemného působení - gravitační, elektromagnetické, silné a slabé - existovaly je ve formě jediné a nedělitelné síly.

Přesto prakticky ve stejném okamžiku začalo nerovnoměrné (skokové) rozpínání Vesmíru - inflace, a to s rychlostí, která mnohokrát převyšuje rychlost světla.

Výsledkem těchto dramatických událostí mohla být část materie, která vznikla při Velkém třesku, vržena tak daleko, že se tam světlo nedostalo ještě ani v současné době. Jinými slovy, pozorovat tuto látku prostě nelze.

Skupina astrofyziků z kosmického centra Goddard (Goddard Space Flight Center) pod vedením Alexandra Kashlinského (Alexander Kashlinsky) si myslí, že se jim podařilo najít nepřímé důkazy o procesech, které probíhaly v raném Vesmíru.

Badatelé pozorovali na 700 galaktických klastrů, když najednou objevili, že všechny se s obrovskou rychlostí (100 kilometrů za sekundu) pohybují jedním směrem. Autoři této práce jsou přesvědčeni: pokud by šlo o působení temné energie, rychlost by byla podstatně nižší.

"Překvapení-překvapení", - vysvětluje účastník projektu Harald Ebeling z havajské univerzity (University of Hawaii). Podle něj příčinou "nebeského provozu" nemůže být pouze a jen nějaký jeden objekt, protože pohybující se hmotnost látek je prostě ohromná.

Američtí vědci předpokládají, že "tok" je podmíněn neuspořádaností umístění látek ve Vesmíru, vzniklých ještě před obdobím kosmické inflace.

V takovém případě, myslí si Dr. Ebeling, tyto procesy probíhají po celém Vesmíru: "V nejbližších několika letech bychom měli získat údaje, které by tento předpoklad potvrdily".

Mike Hudson z univerzity Waterloo (University of Waterloo in Ontario) je účastníkem analogického projektu pozorování galaktických klastrů a souhlasí s tím, že závěry Kashlinského skupiny jsou velmi zajímavé, přesto navrhuje počkat na výsledky, které získali jiní pozorovatelé. Podrobnosti najdete v časopise Astrophysical Journal Letters.

Zdroj: sciencenow.sciencemag.org