V mozku nalezen zdroj déja vu

Skupina výzkumníků Technologického institutu v Massechusetts (MIT) pod vedením biologa Susuma Tonegawy (Susumu Tonegawa), nositele Nobelovy ceny z roku 1987, objevila oblast mozku, která odpovídá za vznik efektu déja vu.

Pro názornost uvádíme tuto ilustraci, kde vroubkovaný ohyb je zvýrazněn červenou barvou

Pro názornost uvádíme tuto ilustraci, kde vroubkovaný ohyb je zvýrazněn červenou barvou

Existuje množství procesů spojených s pamětí, které lze různě klasifikovat a vztahovat je k určitým oblastem mozku. Hlavní oblastí mozku, která odpovídá za realizaci funkcí paměti, je hipokampus.

A vědci ze skupiny Tonegawy zjistili, že existuje malá oblast, která je odpovědná za uchovávání a „přehrávání“ jednotlivých epizod, které se skládají ze souboru různých pocitů. Touto částí mozku je nevelká oblast hipokampusu - tak zvaný vroubkovaný ohyb (dentate gyrus).

Dříve si vědci mohli pouze domýšlet, jaké specifické funkce vroubkovaný ohyb má. A teď, díky novým experimentům, se tato hypotéza zcela potvrdila. Proto vědci provedli řadu pokusů a vytvořili zmutované myši, kterým díky odstranění určitého genu zůstaly některé buňky vroubkovaného ohybu nezměněné. V průběhu pokusů musely myši uskutečnit určité činnosti v situacích, které vzbuzují strach.

S těmito úkoly se myši vyrovnávali úspěšně, ale jako problematické se ukázaly ty případy, ve kterých musely myši provádět úkoly, kdy události probíhaly za podobných podmínek. Myši-mutanti nebyly schopné rozeznat rozdíly mezi jednotlivými kontexty, proto Tonegawa přišel k závěru, že vroubkovaný ohyb zajišťuje jak vzpomínky na jednotlivé situace, tak také schopnost rozlišit jednu od druhé.

Jak tvrdí vědec, dysfunkce tohoto typu způsobuje mimo jiné i déja vu. Podle jeho slov, tento fenomén vzniká právě jako výsledek „boje“, který začíná v momentě, kdy je nutné rozeznat dvě neobyčejně složité situace.

Tonegawa rovněž zpozoroval, že s přibývajícím věkem se fenomén déja vu lidem stává častěji, což souvisí se stárnutím a zánikem buněk vroubkovaného ohybu. Jako budoucí starý člověk (teď je mu 67 let) se neurolog přiznal, že něco podobného se stává už i jemu.

„Hodně cestuji, a když se ocitnu na pro mě naprosto nových letištích, jedna část mozku mi říká, že jsem tu už kdysi byl. Ačkoliv druhá jeho část velmi dobře ví, jak se věci mají“, - tak Tonegawa dokreslil svůj objev.

Výsledky výzkumu jsou оtištěny v Science.

Související články

Články z rubriky Medicína, zdraví, Vynálezy,

« evoluce DNA Války rostlin »